Hlavní obsah
Premiér Andrej Babiš (vlevo) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) Foto: Jan Handrejch, Právo

Vojtěch háže Babišovu státní leteckou záchranku do koše

Ministerstvo zdravotnictví musí do konce března připravit zadávací dokumentaci pro výběrové řízení na provozovatele letecké záchranné služby, tak aby nezůstala za dva roky ve vzduchoprázdnu.

Premiér Andrej Babiš (vlevo) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) Foto: Jan Handrejch, Právo
Vojtěch háže Babišovu státní leteckou záchranku do koše

Proti původním záměrům je nebude všechny postupně provozovat stát, tedy armáda a policie, ale znovu se podělí se soukromníky, takže ve hře už nebude státní podnik, který by záchranku provozoval, jak to před lety prosazoval zejména Andrej Babiš (ANO).

Současné smlouvy vyprší koncem prosince 2020. A protože poslední tendr před dvěma roky provázely velké problémy, ministerstvo bude spěchat, aby mělo včas jasno, jak a kdo bude pacienty od ledna 2021 přepravovat.

I když se před dvěma lety výjimečně shodli dva nesmiřitelní nepřátelé, tehdejší ministr financí Babiš a šéf zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) na tom, že záchranku by měl provozovat stát, resort zdravotnictví teď přichází s opačným názorem.

Ministr Adam Vojtěch (ANO) předkládá vládě návrh, aby stát naopak přenechal soukromým firmám i dvě ze čtyř základen, které nyní obhospodařuje, tedy Bechyni a Brno. Policie zůstane jen v Praze a armáda bude dál operovat v Plzni. Zbytek, tedy osm základen, připadne soukromým dopravcům.

Protestují Zlín a Karlovy Vary

V Ústí nad Labem, Liberci a Hradci Králové nyní létá DSA, v Ostravě a Jihlavě rakouská HAT a v Olomouci slovenská ATE. Česká síť je nejhustší v celé Evropě. Radius každé základny je zhruba 70 km, a tak je dolet do dvaceti minut.

Pohotovost po 24 hodin drží základny v Plzni, Praze, Brně, Ostravě a v Bechyni. Přibýt má v budoucnu i Hradec Králové.

Pokryto je tedy prakticky celé území. Problém je pouze na částech Karlovarského a Zlínského kraje, kde ministerstvo počítá se smluvním zajištěním s německými a slovenskými partnery. Oba kraje usilují raději o svou základnu. Zatím se ale do ministerských plánů nevešly.

Minulý týden o plánu zdravotnictví jednala Asociace krajů. „Nezaznamenala jsem žádnou nespokojenost mezi hejtmany. Většina je se zajištěním letecké záchranky i do budoucna spokojená,“ řekla Právu šéfka asociace a karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

„Protestujeme jen já se zlínským hejtmanem Jiřím Čunkem. Žádáme, aby i naše kraje měly své základny. Proto jsme v tomto smyslu dávali v rámci připomínkového řízení požadavek, a jsem zvědavá, jak bude naše připomínka vypořádána,“ dodala.

Podle ní by mohlo jít u nich v kraji i jen o detašované pracoviště armádní základny z Plzně. V kraji se pořádá řada významných akcí, při kterých by podle ní tato služba chybět neměla.

Umístění základen je ale podle resortu zdravotnictví výhodné, protože jsou zde vazby na města, která mají zajištěnou specializovanou péči.

Stát by to prodražil

S myšlenkou zajistit leteckou záchranku výhradně státem zřízeným podnikem přišel Babiš. Je to prý strategická věc, a tedy o ní nesmí rozhodovat peníze. Resort zdravotnictví ale spočítal, že pokud s pacienty budou létat soukromníci, uspoří se desítky, možná i stovky milionů.

Provoz zajišťovaný státním podnikem na všech deseti základnách by vyšel na víc než na půl miliardy korun ročně. K tomu je třeba připočíst vstupní investice na deset vrtulníků za miliardy a výcvik třiceti pilotů, což je kolem deseti milionů na jednoho.

Za posledních třináct let, co funguje kombinovaný systém státu a komerce, se roční náklady pohybovaly mezi 418 a 510 miliony korun ročně. Také další čísla hovoří v neprospěch změny.

Cena letové hodiny u soukromých přepravců se pohybuje od 17 tisíc do 23 153 korun. Armáda létala v loňském roce hodinu za téměř 51 tisíc korun a policie za 37 640 korun.

„Je zřejmé, že varianta státního podniku není levnější než varianta při zapojení komerčních subjektů,“ dospělo k závěru ministerstvo zdravotnictví.

Tendr na provozovatele letecké záchranky po roce 2020 musí být vypsán co nejdřív. Oproti minulému výběrovému řízení bude podmínkou mimo jiné zajištění pohotovosti od 7 do 21 hodin ve všech základnách s denním provozem. Dnes některé končí ve čtyři odpoledne.

Další podmínkou bude převzetí současných pilotů, pokud s tím budou oni souhlasit. Zpřísní se i požadavky na vrtulníky, které budou muset být vybaveny mj. nočním viděním tak, aby byly schopné operovat i za tmy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků