Článek
V praxi by rozsáhlé prověřování politiků znamenalo, že NBÚ bude shromažďoval i ty nejdůvěrnější informace o majetkových a jiných osobních poměrech členů vlády, poslanců a senátorů, včetně delikátních informací, které na ně a jejich rodinné příslušníky nashromáždí tajné služby.
Opozice se bojí zneužití údajů
Právě to je důvod, který zvedá zejména u opozičních politiků vlnu nelibosti. Ti se také obávají, že premiér se dostane bez velké kontroly k citlivým datům. Šéfa NBÚ totiž sice jmenuje po projednání ve sněmovním výboru pro obranu a bezpečnost vláda, ale podřízen je přímo premiérovi. A na rozdíl od civilní a vojenské kontrarozvědky úřad není kontrolován žádnou poslaneckou komisí.
"Jde o to, že musíme vyhovět směrnicím Evropské unie, a proto příslušný návrhy novely zákona o ochraně utajovaných skutečností připravujeme," řekl Právu ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD). Dodal, že novela by měla projít vládou a parlamentem v příštích měsících, avšak není ještě hotová.
Potřebu takového kroku kvůli Evropské unii zpochybňuje opozice. Podle stínového ministra obrany a místopředsedy ODS Petra Nečase nic takového není potřeba. V chystaném návrhu spíš vidí snahu šéfa vnitra a premiéra shromažďovat informace. Míní, že by dvojice Gross a Špidla získala složku na každého poslance o nejintimnějších údajích. "Jen pokus něco takového předložit do vlády bych považoval za nehoráznost prvního řádu," dodal.
Podobný názor vyjádřil místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Ten soudí, že jde o naprostý nesmysl, který v žádné evropské direktivě nemá oporu. Nečas upozornil, že některé státy EU jsou na tom z hlediska ochrany utajovaných skutečností mnohem hůře než Česko. Jako příklad uvedl, že v některých skandinávských zemích je systém velmi špatně vypracován v porovnání s tím, co požaduje NATO.
Členové české vlády i zdejší zákonodárci jsou dosud bezpečnostních prověrek až na výjimky ušetřeni. Projít jimi musí pouze poslanci dohlížející na činnost tajných služeb, přičemž ne všichni ji v minulosti dostali. Získat prověrku na nejvyšší stupeň - přísně tajné - totiž znamená, že žadatel musí v dotazníku přiznat nejen své finanční a majetkové poměry včetně čísel bankovních účtů, ale také skutečnosti o svých delších pobytech v zahraničí, o styku s cizími zpravodajskými službami, o svém případném náboženském vyznání, příslušnosti k různým organizacím.
Stejné informace je povinen udat i o svých blízkých. To vše pak v jeho okolí prověřuje zpravodajská služba. Ministr Gross k námitkám uvedl, že o bezpečnostní prověrku bude nucen žádat skutečně jen ten, kdo s tajnými informacemi EU přijde do styku. Podle něj takových informací přitom není mnoho.
Bez prověrky jen nejvyšší čtyřka
Gross připustil, že z bezpečnostních prověrek budou vyjmuti pouze čtyři nejvyšší ústavní činitelé, tedy prezident, premiér a šéfové parlamentních komor. A pokud někdo prověrku mít nebude, nebude se moci příslušného jednání v EU účastnit. Taková situace nastala v minulosti ve Sněmovně, kdy někteří členové komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky museli při některých částech jednání za dveře.
Zatímco opoziční politici jsou k návrhu nesmiřitelní, členové vlády tvrdí, že se svým případným prověřováním nemají problém. "Myslím, že o každém, kdo se dostává do styku s tajnými materiály, by měl být dostatek informací, že je nezneužije," řekl Právu například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD).