Vláda chystá odškodnění při újmě po očkování dětí

Norma z dílny ministerstva zdravotnictví, jejíž text má Právo k dispozici, mimo jiné navrhuje, aby stát vymáhal peníze za odškodnění v některých případech po konkrétních lékařích, kteří by očkováním případné komplikace dítěti způsobili. Stát by měl hradit jen takovou újmu, kterou vyčíslí nad 50 tisíc korun.

„Vycházíme z toho, že pokud stát stanoví povinné očkování v zákoně, měl by na sebe také vzít odpovědnost za případnou újmu na zdraví a poškozené odškodnit. O tomto zákoně se mluví již roky a osobně nechápu, proč nebyl doposud přijat, navíc když po něm veřejnost volá,“ řekl Právu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

„Myslím si, že tento zákon otupí hrany mezi zastánci a odpůrci očkování, pro které se díky tomu třeba stane schůdnějším. I v tom vidím jeho velký přínos,“ doplnil ministr.

Právě povinné očkování je velmi sporné téma: jeho četní odpůrci tvrdí, že může být pro děti škodlivé, ačkoliv podle lékařů žádná seriózní studie nic takového neprokázala.

Zastánci očkování naopak upozorňují, že díky vakcinaci se daří vymýtit nebezpečné choroby, jež by mohly opět propuknout, kdyby lidé přestali své děti očkovat. Vojtěch už dříve řekl, že by se odškodňování mělo týkat jen jednotek dětí a mohlo by se vztahovat třeba na ochrnutí.

„Zavedení odškodnění újmy vzniklé v důsledku povinného očkování je cestou, jak vyvážit solidaritu státu a většiny populace, které mají jednoznačný benefit z existence povinného očkování, a několika málo jedinců, kteří v důsledku povinného očkování utrpí újmu na zdraví,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu zákona. Podobný zákon funguje například v Německu, Rakousku, Itálii či ve Spojených státech.

Rodiče, jejichž dítě vážně onemocnělo v důsledku povinného očkování, by podle zákona museli požádat ministerstvo o odškodnění nejpozději do dvou let od doby, kdy se nežádoucí účinky projevily. Žadatel musí co nejpřesněji uvést, jak k újmě došlo, včetně označení vakcíny a jak přesně a do jaké části těla byla podána. Může také k žádosti připojit lékařské zprávy a znalecké posudky.

„Na ministerstvu bude případy posuzovat expertní komise, která bude moci nahlédnout do zdravotnické dokumentace a vyžádat si od žadatele veškeré dokumenty. Rozhodovat bude na základě odborného posouzení a znaleckých posudků,“ řekl Vojtěch.

V případě, že ministerstvo žádost neuzná, se může žadatel obrátit na soud. Zákon stanovuje minimální vyčíslenou náhradu újmy 50 tisíc korun, z čehož vyplývá, že odškodňovat by se měly jen závažné případy.

Zákon obsahuje též ustanovení regresní úhrady, čímž by stát mohl peníze vyplacené jako odškodné vymáhat po konkrétních lékařích. „Nahradil-li stát újmu způsobenou povinným očkováním, může požadovat regresní úhradu na jiné osobě, pokud újmu způsobila,“ píše se v návrhu zákona.

Podle mluvčí ministerstva Gabriely Štěpanyové jde o ustanovení pro výjimečné případy, pokud by újmu nezpůsobilo samotné očkování, ale například lékař, který by očkování povolil i přes to, že by věděl, že může způsobit potíže. „Například pokud dojde k očkování navzdory kontraindikaci,“ řekla Právu Štěpanyová s tím, že toto ustanovení je v podobných právních úpravách běžné. „Jednalo by se skutečně o jednotky případů,“ dodala.

Letos na jaře bylo zjištěno v Česku 70 případů spalniček, z toho 39 lidí nebylo očkováno. „V současné době je proočkovanost české populace proti spalničkám kolem 90 procent.

„Mezi lidmi se o očkování šíří celá řada mýtů, které se snažíme neustále vyvracet, jako například souvislost očkování proti spalničkám s autismem. Významné vědecké studie ale jasně prokázaly, že tato souvislost neexistuje,“ upozornil před časem náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

V Česku je povinné dvojí očkování proti devíti nemocem: dítě dostává tzv. hexavakcínu (mj. proti záškrtu, tetanu a dětské obrně) a později vakcínu proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Právě spalničky jsou v poslední době v Evropě opět na vzestupu, což odborníci přičítají i neochotě rodičů očkovat své děti.

Všechna podezření na nežádoucí účinky očkování monitoruje a posuzuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jak uvádí na svých webových stránkách, v loňském roce posuzoval celkem 229 hlášení nežádoucích účinků po hexavakcíně, z toho 205 vyhodnotil jako opodstatněné, a to jak od rodičů, tak od zdravotnických pracovníků.

Nejčastějším vedlejším účinkem byla zvýšená teplota a horečka (115 případů) a lokální reakce, tedy zarudlost, otok, bolest či zvýšená citlivost v místě vpichu (ve 104 případech).

Ve třiceti sedmi případech se objevilo narušení psychomotorického vývoje. „Jde o neočekávaný nežádoucí účinek, který SÚKL dlouhodobě monitoruje,“ píše ústav. V sedmnácti případech se objevila apatie, ve třinácti případech křeče.

SÚKL rovněž posoudil 124 hlášení po podání vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, opět byla nejčastějším nežádoucím účinkem zvýšená teplota a horečka.

Evropská komise uvádí, že očkování každoročně na celém světě ochrání 2,7 miliónu osob před spalničkami, dva milióny před novorozeneckým tetanem a milión před černým kašlem. Počet případů spalniček se v EU v letech 2016 až 2017 ztrojnásobil a na spalničky za poslední dva roky zemřelo 50 osob a dvě osoby zemřely na záškrt.