Článek
Podle zástupců ministerstva vnitra, policie i tajných služeb tak může být ohrožen boj proti terorismu, ale i dalším formám nejzávažnější kriminality.
Varují před situací, kdy české tajné služby získají odposlechy dokazující například přípravu teroristického útoku, ale česká policie, místo aby možné teroristy zatkla, tak je bude muset nechat na svobodě.
K delikátnímu problému se vnitro pod vedení Ivana Langra (ODS) postavilo až teď, po půl roce chození kolem horké kaše. Otevřeně dalo najevo, že bude hledat cesty, jak nález Ústavního soudu obejít.
Vnitro: nemůžeme riskovat zmar případů
„Nálezy ÚS by měly právo doplňovat, nikoliv zužovat jeho aplikovatelnost. Konkrétně v tomto případě, v době, kdy se naopak snažíme o co největší sdílení informací mezi bezpečnostními orgány, je takové tvrzení velkým krokem zpátky, nehledě na to, že nemá žádnou zákonnou oporu,“ vyjádřila se na adresu rozhodnutí ÚS za resort vnitra Hanka Malá z jeho tiskového oddělení s tím, že právě v oblasti terorismu je takové sdílení informací nejdůležitější.
Jedním dechem dodala, že ministerstvo zřejmě kvůli sporu sáhne i do zákonů. „S ohledem na závažnost případů, v rámci nichž by využití takových informací připadalo v úvahu, není záhodno riskovat to, že tento nález bude jiným soudem následován a případ tak bude zmařen. Z tohoto důvodu bude pravděpodobně potřebná změna právní úpravy,“ konstatovala Malá.
Ještě ostřeji se vyjádřili námi oslovení odborníci z řad policie a tajných služeb. „To rozhodnutí soudu je nesmyslné a špatné. Může se klidně stát, že teroristu budeme moci i přes jasné důkazy maximálně vyhostit za hranice, ale ne odsoudit,“ řekl Právu např. jeden z vysokých důstojníků civilní rozvědky, který si však nepřál být jmenován.
Kvůli rozruchu, který rozhodnutí soudu uvnitř policie i tajných služeb vyvolalo, teď vnitro jeho dopad do budoucna zpochybňuje. „Podle názoru úřadu nelze nález v tomto případě zobecňovat a posuzovat podle něj obecnou možnost využití informací zpravodajských služeb jako důkazu v trestním řízení,“ konstatovala Malá.
Podle ÚS vnitro nerespektuje ústavu
To přitom na ÚS působí jako červený hadr na býka. „Šlo o tzv. vykonatelné rozhodnutí a jako takové je podle ústavy závazné. Je s podivem, že zrovna ministerstvo vnitra nerespektuje ústavu,“ řekla Právu soudkyně Eliška Wagnerová, která je pod diskutovaným nálezem podepsána.
Podle ní jde především o to, že zatímco policie musí při vyšetřování postupovat striktně podle trestního řádu, tajné služby se ve své činnosti řídí jinou právní normou.
„Trestní řád velmi podrobně upravuje, za jakých okolností lze odposlechy nasadit, kdežto zákon o zpravodajské službě nic takového neobsahuje. Je proto nepřípustné, aby policie používala odposlechy pořízené za úplně jiných podmínek,“ vysvětlila postoj ÚS Wagnerová.
„V situaci, kdy ministr tak ostře vystupoval proti neopodstatněnému nárůstu počtu odposlechů, je zvláštní, že nyní se staví proti našemu rozhodnutí. Praxe, kdy by policie mohla volně využívat odposlechů od tajných služeb, by vedla k jejich enormnímu nárůstu, navíc by se to vymklo jakékoliv kontrole,“ dodala soudkyně.
Podle informací Práva z prostředí ministerstva vnitra chystají jeho experti změnu trestního řádu, který by do budoucna měl jednoznačně určit, za jakých okolností policisté smějí s odposlechy od zpravodajců operovat.