Hlavní obsah

Vaše data o covidu jsou nám k ničemu, kritizují obce ministerstvo. A chtějí změnu

Spíše na parádu a pro zajímavost než relevantní jsou podle kritiků data, která vláda zveřejňuje o koronavirové pandemii v zemi. Běžní lidé se nedostanou třeba k údajům, kdy byly testy odebrané a kdy vyhodnocené, ani kolik osob ve skutečnosti testováním prošlo. Známe jen úhrnné počty provedených testů, tento údaj ale nezohledňuje opakovaná testování jediného pacienta. Ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu čelí kritice odborníků i veřejnosti.

Vaše data o covidu jsou nám k ničemu, kritizují obce ministerstvo. A chtějí změnu

„Česká vláda i půl roku po příchodu nákazy covid-19 do země hluboce podceňuje význam veřejné informovanosti o šíření nákazy. Informace, které veřejnosti poskytuje, jsou spíše na parádu a pro zajímavost, než aby byly pro lidi a firmy užitečné,“ upozornil ekonom Daniel Münich, který působí mimo jiné v institutu CERGE-EI a dat se pro vědecké účely domáhá již od začátku propuknutí pandemie.

„Celostátní údaje milionům různých Čechů při rozhodování v jejich zodpovědném každodenním chování v soukromém životě a v práci moc nepomáhají. Spíše je často buď zbytečně plaší, nebo naopak,“ říká ekonom Münich s tím, že občané, samosprávy i firmy potřebují více strukturovaná data, aby si z nich sestavovali informace na míru, zatímco teď není možné kvalitně zachytit ani dynamiku okresního vývoje.

Na základě čeho přijímat opatření? 

Samosprávy si opakovaně stěžují, že nemají přístup k datům za jejich oblast (obce s rozšířenou působností nebo i samotné obce) a velmi obtížně monitorují situaci přímo v místě. Okres je příliš hrubé členění na to, aby mohla vedení obcí ve spolupráci s hygieniky přijímat konkrétní opatření a aby nebyla odkázána na to, co se vyhodnotí na centrální úrovni.

Podle zjištění Novinek si některé samosprávy samy dojednávají přístup k datům od ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky). Například Praha má příslib získat podrobnější data za celou aglomeraci, nikoli jen za obvody 1 až 10. „Je to na dobré cestě,” sdělila Novinkám jménem pražského primátora Zdeňka Hřiba jeho poradkyně Martina Vacková.

V posledních dnech se dat domáhal také starosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus. Nemohl se dovolat ani na hygienickou stanici, neměl informace od ministerstva a potřeboval data k tomu, aby v obvodě mohli přijímat účinná opatření proti šíření koronaviru.

Nakonec se informací snažil domoci kuriozním krokem: ze svých soukromých peněz koupil levnější tlačítkové mobily s předplaceným kreditem a poslal je ministru Vojtěchovi, hejtmanu Vondrákovi a šéfce krajské hygieny.

Kvůli nedostatku informací podle něj rostlo mezi lidmi napětí. Radnice nevěděla, kolik nakažených lidí se kde vyskytuje, ani jak má postupovat, když měli osoby s koronavirem v bezprostřední blízkosti.

Někdo má data z chytré karantény, někdo od hasičů 

Redakce Novinek zjišťovala, odkud mají údaje i další samosprávy, zejména ty nejvíce zasažené rozšířením koronaviru. „My máme data od hasičů,” sdělil Novinkám primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák zase pravidelně tweetuje tabulky a grafy ze systému chytré karantény. Je však zřejmě jediný představitel kraje, který do ní má přístup.

Například pražský magistrát (primátor je zde zároveň hejtman) do ní přístup nemá, z čehož lze dovozovat, že na úroveň hejtmanství přístup do tohoto systému nesahá.

Na přímý dotaz Novinek, kdo všechno má vlastně k datům z chytré karantény přístup, ministerstvo zdravotnictví nezareagovalo.

Dušek čelí kritice opakovaně 

Kritika na hlavu ministra Vojtěcha a ředitele ÚZIS Ladislava Duška se kvůli nezveřejňování relevantních dat o epidemii snáší i od odborníků z různých oblastí. Jedním z prvních a nejhlasitějších kritiků byl výše citovaný ekonom a ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu Daniel Münich, který požadoval zveřejnění nejrůznějších epidemiologických informací. Vadilo mu i to, že k důležitým a podrobným datům ÚZIS nepustí ani vědce či lékaře, kteří by je mohli využít například při své práci či vzdělávání mediků.

Ani přes naléhání jeho i dalších odborníků se však doteď nic nezměnilo. Proto se také na ministra Vojtěcha nyní otevřeným dopisem obrátil bývalý český velvyslanec, spoluautor informačního zákona a současný kandidát do senátu Michael Žantovský a také druhý z autorů jmenovaného zákona Oldřich Kužílek. Po šéfovi resortu žádají, aby umožnil poskytování podrobných, byť pochopitelně anonymizovaných dat veřejnosti.

„Máme pocit, že spousta lidí žije v neustále nejistotě, co vlastně ta data znamenají či jestli se u nich situace vyvíjí dobře a je pod kontrolou. Čím více informací veřejnost bude mít k dispozici, tím menší budou dohady a nejistota,“ zdůvodnil Novinkám svůj krok Žantovský. Podle něj  však „problém není u Vojtěcha, ale u podřízených institucí“. Chce proto, aby Vojtěch  ÚZISu poskytování informací nařídil.

Resort žádosti o informace zamítá s odvoláním větu obsaženou v zákoně o zdravotnických službách, kterou do něj zhruba před dvěma lety prosadil lékař, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví a poslanec za ČSSD Jiří Běhounek.

Ten výjimku tehdy v důvodové zprávě vysvětlil tak, že pokud by lidé žádali o své zdravotnické záznamy od zdravotnických statistiků podle zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon 106/1999 Sb. pozn. red.), tak by to mohlo vést k „zavádějícím informacím o zdravotním stavu a vyvolávat u laického občana zbytečné obavy“. Na základě žádosti podle informačního zákona mohou lidé získat pouze strukturu uchovávaných dat, nikoliv podrobná, anonymizovaná data. A zde nedávno narazili i novináři z Českého rozhlasu, kteří si podle zákona 106/1999 Sb. vyžádali anonymizovaná data ke koronaviru, a přesto byli miniterstvem (potažmo ÚZISem, který je příspěvkovou organizací ministerstva) odmítnuti.

Žantovský: občané nejsou blbí 

„Takhle svobodný přístup k informacím nefunguje. Stát nemá patent na rozum a nemůže říkat, že občané jsou blbí a nerozuměli by tomu,“ odmítl Žantovský argumentaci s tím, že dosud nikdo ani nedokázal pořádně vysvětlit, co vlastně struktura dat znamená.

Podle něj je také zamítání poskytování dat na základě výjimky v zákoně neústavní a nepřípustné. „Jde o příkladnou ukázku nepřímé novelizace zákona, která je podle Legislativních pravidel vlády ČR nepřípustná. Neprošel řádným připomínkovým řízením a byl poslancům kýmsi podsunutý a přijatý příslušným parlamentním výborem za nejasných a nedostatečně dokumentovaných okolností,“ stojí v otevřeném dopise.

Novinkám pak Žantovský doplnil, že pokud by se vydal cestou žalob, tento problém by jistě ústavní či správní soud vyřešil, avšak to by trvalo dlouho. Proto vyzval přímo Vojtěcha, aby se do věci vložil a umožnil občanům získávat statistická data o covidu.

„Důležité je vědět, že podle zákona 106 nelze poskytovat osobní údaje zdravotního typu, ale anonymizované ano. Ti, kteří nechtějí informace poskytovat, se občas odvolávají na možné ohrožení ochrany osobních údajů. To je ale nesmysl, protože to už ten samotný zákon vylučuje,“ osvětlil Žantovský s tím, že „odmítnuté žádosti se týkaly souhrnných a anonymizovaných informací, z nichž nelze odvodit závěry o zdravotním stavu konkrétních osob, ale nanejvýš závěry o činnosti a efektivitě státního systému zdravotnických informací a statistik“.

Stávající veřejná data často nesouhlasí 

Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím ÚZIS zveřejňuje údaje ke koronaviru, které však neumožňují hlubší analýzy, pouze sledování aktuálních ohnisek nákazy na úrovni okresů.

Validovaná data za okresy navíc mají osmi- i vícedenní zpoždění a údaje často nesouhlasí s těmi, které na svých webových stránkách zveřejňují krajské hygienické stanice, zpětně se upravují a nikdo zodpovědný to neumí pořádně vysvětlit.

„Nejsem zodpovědný za to, co si nějaká hygiena vyvěsí na internet,“ řekl Novinkám před časem ředitel ÚZIS Ladislav Dušek s tím, že nemá vysvětlení, proč se data rozcházejí, přestože je na web i do centrálního systému ISIN zadávají ty samé hygienické stanice.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků