Článek
V kurzu se mají dozvědět, jak se zachovat v mimořádných situacích, jako je živelná pohroma, únik nebezpečných látek nebo útok výbušninou "Chceme, aby se naučili to, co by měl vědět každý občan, když se přihodí neočekávaná událost. Žáci každého ročníku by měli ve školním roce absolvovat nejméně šest vyučovacích hodin, které se budou věnovat této tematice," řekl Právu náměstek ministryně školství Jaroslav Müllner.
Ministerstvo pro tento účel nevytváří samostatný předmět, učitelé se budou tematice věnovat v jednotlivých předmětech. "Nestanovujeme ani v kterých předmětech a kolik hodin - to určí ředitel školy po dohodě s učiteli," dodává náměstek.
Tradiční branná výchova byla po roce 1989 jako předmět zrušena a několik let ji ve školách vůbec neučili. Postupem času učitelé usoudili, že se děti bez některých dovedností neobejdou a tak sami začali v tělesné výchově či v biologii s dětmi probírat například jak mají předcházet úrazům či jak poskytovat umělé dýchání.
"Politikum, které dříve provázelo hodiny branné výchovy, z toho zmizelo. Ukázalo se, že výuka těchto dovedností skutečně chybí a že ji nelze nechat jen na tom, zda učitel usoudí, že je potřebná. V roce 1999 jsme tak od ministerstva školství dostali písemný pokyn, že se tematice máme věnovat," zdůrazňuje zástupkyně ředitele ZŠ na náměstí Curieových v Praze Libuše Vlková.
Dříve jen doporučení
Pokyn byl však víceméně doporučením. Když na to pedagogům nevyšel v hodinách čas a tematiku takzvaně vypustili, nic zásadního se nedělo.
"Kdežto v novém pokynu je jasně řečeno, že se tím zabývat musí, je to závazné. Ministerstvo tak reaguje na požadavek vlády, která ministryni školství uložila, aby pokyn aktualizovala. Důvod je jasný - neustálá hrozba teroristických útoků, nebezpečí povodní a také stoupající počet telefonátů, které vyhrožují použitím výbušnin. Je potřeba o tom mluvit," soudí Jan Kronus z resortního odboru předškolního, základního, základního uměleckého a jazykového vzdělávání.
Ředitelka Vlková říká, že v jejich škole již v roce 1999 zabudovali přípravu na nebezpečné situace do tematických plánů. "Učitelé se jí věnují už od nejnižších ročníků, a to v prvouce či ve vlastivědě. Později na to vyčleňujeme prostor v biologii, tělesné výchově, občanské výchově, fyzice a chemii, kde se například učí ochraně před nebezpečnými látkami," dodává ředitelka.