Hlavní obsah

V Rychnově u Jablonce našli štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Při pátrání po testovacím bunkru nacistické zbrojní továrny Getewent se hledačům v Rychnově u Jablonce podařilo najít klenbu štoly, která by měla být s bunkrem spojená. V továrně se za druhé světové války vyráběly mimo jiné různé radary i navádění raket V2.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Není to ale tak, že bychom otevřeli nějaký vchod do podzemí, vešli a mohli se rozhlížet. Čeká nás ještě dlouhá práce,” uvedl Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se výzkumu věnuje a na odkrytí štoly se koncem října podílel. Výkop podle něj musí město zabezpečit, pak z něj začnou s pomocí bagru odsávat kaly.

Výzkum v Rychnově začal v roce 2011. Zaměřuje se na tehdejší zbrojní podnik Getewent, který byl za války jedním z nejvýznamnějších na českém území. „Nebyla to obyčejná továrna, která vyráběla zbraně, takových tady byla spousta. Tato se podílela na výzkumu a vývoji celkem speciálních zbraní,” uvedl Rous. V Rychnově se podnik usídlil už v roce 1939 v bývalé továrně na výrobu galalitu a umělé rohoviny.

„Například tam vyráběli ponorkové radary, radiopřijímače, kalibrátory na velké radary, elektrotechnické díly do ponorek a jako jeden z posledních válečných programů tam začali vyvíjet zařízení, které mělo krycí jméno Nordpol, což bylo navádění raket V2,” řekl Rous.

Podzemní prostory budovali vězni z koncentráku

Podzemní objekt byl budován v letech 1944 a 1945 vězni pobočného koncentračního tábora AL Reichenau. „Kolik metrů bylo opravdu vyraženo, nevíme. Opíráme se pouze o účetní doklady k první etapě a pro druhou etapu o výpovědi vězňů, kteří na stavbě pracovali,” uvedl Rous. Odhaduje, že by v podzemí mělo být 300 metrů chodeb protileteckého krytu a asi 250 metrů štol testovacího bunkru. „V jakém stavu to je a kam se to podařilo do konce války dotáhnout, netušíme,” uvedl.

Badatelé ve spolupráci s městem plánují, že by v místě výkopu postavili památník jako připomínku díla, kde trpěli a umírali lidé. „Vězni koncentračního tábora AL Reichenau tam umírali v děsivých podmínkách. Popisovali třeba, že celý den pracovali ve vodě a razili tyto tunely,” dodal Rous. AL Reichenau byl pobočkou koncentračního tábora Gross-Rosen a prošlo jím kolem 1420 vězňů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám