V době nemoci si mají chudší lidé výrazně pohoršit

Vláda už koncem minulého roku rozhodovala o věcném záměru zákona. Nyní posoudí jeho konečnou verzi. Proti té původní se dopady na lidi s nízkými příjmy poměrně výrazně zmírňují.

Zatímco ještě na konci minulého roku vláda podpořila návrh, aby lidé s průměrnou mzdou přišli za třicet dnů nemoci o téměř 1200 Kč proti tomu, co dostávají nyní, v novém návrhu už se předpokládá, že propad bude jen 110 korun. Ten, kdo si vydělá polovinu průměrné mzdy, měl původně za třicet dnů nemoci dostat proti současnosti o tisíc korun méně. Nyní se navrhuje, že jeho ztráta bude poloviční - něco málo přes 500 Kč.

"Nový zákon o nemocenském pojištění zajistí větší spravedlivost v rozdělování dávek," řekl už před časem ředitel odboru sociální politiky MPSV Jiří Král. "Výše nemocenského bude nastavena tak, aby se "nevyplatilo" zůstávat doma na dávkách," dodala k tomu v pátek pro Právo mluvčí MPSV Kateřina Beránková.

Přestože systém bude i nadále založen na solidaritě mezi zdravými a nemocnými a mezi lidmi s vyššími a nižšími příjmy, právě solidarita příjmová bude poněkud omezena, dodala mluvčí. Podle ní tedy nový zákon posiluje vazbu mezi zaplaceným pojistným a výší dávek. Změněný výpočet nemocenských dávek by měl poměrně výrazně přilepšit lidem s nadprůměrnými příjmy.

Ministerstvo předpokládá, že průměrná mzda v příštím roce bude 20 019 Kč hrubého za měsíc. Od ledna 2006 má začít zákon platit. Takže například člověk s 1,2násobkem průměrné mzdy, tedy s příjmem mírně přesahujícím 24 tisíc, by si měl za měsíc marodění proti současnosti přilepšit o 440 korun. Ten, kdo bere dvojnásobek průměru, v příštím roce tedy něco přes 40 tisíc, by si měl na třicetidenní nemocenské polepšit proti dnešku už o 4400 korun.

Možná pak zmizí praxe, kdy si lidé s vyššími příjmy berou na marodění raději dovolenou, protože nemoc jim neúměrně sníží měsíční příjmy.

Zatímco člověk s průměrnou a nižší mzdou dnes za 30 dnů nemoci dostane dávku odpovídající 73 - 77 procentům jeho čisté měsíční mzdy, ten, kdo má plat například dvojnásobný proti průměru už dostane za 30 dnů nemoci jen 42 % své čisté mzdy.

"A to přesto, že všichni platí na pojistné stejné procento," uvedla Beránková a dodala, že podle nové konstrukce dostanou pojištěnci s platem průměrným a nižším za 30 dnů nemoci náhradu mzdy a nemocenské ve výši 70 - 72% čisté mzdy a pojištěncům s dvojnásobkem průměrného platu se uvedený podíl zvýší na 58 %.

Návrh počítá s tím, že prvních 14 dnů nemoci by lidé dostávali náhradu mzdy od zaměstnavatelů. Odboráři by měli mít možnost se zaměstnavateli v kolektivní smlouvě dohodnout i vyšší náhradu mzdy, než stanoví zákon. Za to, že budou hradit první dny nemoci, má se zaměstnavatelům snížit pojistné ze současných 3,3 procenta na 1,4 procenta.

Nemocenské dávky mají dostat lidé až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Vypláceno má být za kalendářní dny. Nemocenské od 15. dne pracovní neschopnosti bude vypláceno ve výši 65 % z redukovaného denního vyměřovacího základu.

Zaměstnavatelé však s návrhem zákona nesouhlasí. Výhrady měly i odbory.

Rozdíl náhrady mzdy a nemocenské za 30 dnů marodění vůči současným nemocenským dávkám

Pozn: Denní nemocenská podle současného stavu i podle návrhu je uvedena za pracovní neschopnost od 15. kalendářního dne nemoci. Tabulka odpovídá předpokládanému stavu v roce 2006.