Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

V chudých krajích kulhá i vzdělávání

V sociálně a ekonomicky zkoušených regionech vázne i vzdělávání malých dětí. Například žáci pátých tříd dosahují v Karlovarském a Ústeckem kraji významně slabších výsledků než kdekoli jinde. Potvrzuje to nedávné zjištění České školní inspekce.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
V chudých krajích kulhá i vzdělávání

Nejen nezaměstnanost, nízké mzdy, vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, ale i nevzdělanost, která se odráží i na desetiletých dětech, sužují zmíněné kraje. Testy matematiky zvládly děti pátých tříd jen na 50,4, resp. 53 procent, zatímco celorepublikový průměr činil 59 procent. Nejlépe si vedli žáci v Praze, kde správně vypočítali 67 procent testu.

A deváťáci na tom byli ještě hůř. V Karlovarském kraji zvládli úspěšně průměrně jen 44,6 procenta testu z matematiky a v Ústeckém 45,1 procenta. Naproti tomu malí Pražané se vypořádali s 57,3 procenta úloh a celorepublikový průměr dělal 50,7 procenta. Tyto trendy se potvrdily i v ostatních testovaných oblastech.

„Žáci škol Karlovarského a Ústeckého kraje dosahují horších výsledků ve většině testovaných předmětů a vzdělávacích oblastí s tím, že toto zaostávání výsledků žáků obou krajů je méně výrazné v případě společensky orientovaných vzdělávacích oblastí a v případě informační gramotnosti,“ napsali ve své zprávě inspektoři.

Podle sociologa Libora Prudkého, který se vyloučenými lokalitami dlouhodobě zabývá, nesou tyto děti na svých bedrech „dědictví sociokulturního kapitálu“. „Vzniklo to tím, že po odsunu sudetských Němců se tam stěhovali lidé pohánění dobrými výdělky za těžkou manuální práci. Na Mostecku například byly jedny z nejvyšších mezd v republice. A na vzdělání nezáleželo. Dnes se tam tento typ ekonomiky hroutí a mladí lidé žijí ve frustraci z vyhlídek na budoucnost,“ řekl Právu Prudký.

Chybí motivovaní kantoři

Podle něj se nedaří ani udržet v těchto krajích motivované kantory. „I ti snaživí učitelé, kteří tam zakotví, z toho nejsou šťastní,“ dodal. Za pravdu mu dává i Jana Straková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která analyzuje mezinárodní testy.

„Zjištění inspekce potvrzují i další výzkumy, třeba mezinárodní testování OECD. Výsledky mezinárodních výzkumů také opakovaně ukazují, že česká škola je menší měrou než školy v jiných vyspělých zemích schopna kompenzovat znevýhodnění, které si děti přinášejí z domova,“ řekla Právu.

A statistiky jen dokládají, jak se vzdělanost pojí s ekonomickými a sociálními problémy. V Karlovarském kraji mají podle posledních údajů nejnižší průměrnou mzdu ve výši 24 812 korun hrubého a v Ústeckém nejvyšší nezaměstnanost, která i v době konjunktury činí 5,4 procenta.

Nezaměstnanost v celé ČR byla na konci loňského třetího čtvrtletí 2,8 procenta. Podle sčítání lidu z roku 2011 bylo v obou regionech nejvíce lidí starších 15 let, kteří měli jen základní vzdělání, popřípadě těch, kteří ZŠ ani nedochodili. V Karlovarském kraji jejich podíl činil 22,4 procenta, v Ústeckém 21,7 procenta.

Celorepublikový průměr dělal 17,6 procenta. Zároveň je v těchto oblastech nejméně lidí s vysokoškolským diplomem, a to sedm a 7,6 procenta, přičemž celostátně byl podíl na 12,5 procenta.

Ghetta a extrémy

Nedávný průzkum společnosti GAC také ukázal, jak se v obou regionech zvyšují počty lidí, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách. Přestože po celé republice se jejich počet mezi lety 2006 a 2014 zdvojnásobil, konkrétně z 310 na 606, v Karlovarském a Ústeckém kraji byla čísla výraznější.

V Karlovarském kraji se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil na 61 a žilo v nich šest až osm tisíc lidí. Počtem vyloučených lokalit Ústecký kraj dominoval i v roce 2006, kdy jich bylo zaznamenáno 63, ale za osm let jich 26 přibylo a žije v nich 36 až 38,5 tisíce lidí.

Podle Prudkého se na motivaci ke vzdělání podepisuje i to, že místní mládež nemá žádné zářné vyhlídky. „Vědí, že jsou ti poslední, že nemají perspektivu. Co jim zbývá za těchto okolností, aby se prosadili? Deviace. Musí na sebe upozorňovat způsobem, který je mimo normy, aby na sebe upozornili jako na bytosti, protože je tam tak nikdo nebere,“ řekl Prudký.

Podle Strakové není cesta k nápravě problémů jednoduchá. „Školství samo problémy znevýhodněných regionů nevyřeší,“ uvedla pro Právo. „V těchto regionech je však potřeba více než kdekoli jinde dbát o to, aby ve školách učili vysoce kvalifikovaní, motivovaní a dobře zaplacení učitelé, kterým se bude dostávat potřebná odborná pomoc k tomu, aby mohli odvádět kvalitní práci,“ dodala. To se ale bez investic a dalších intervencí neobejde.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků