Článek
Parazitické vosičky (Muscidifurax raptorellus) nasazené do chovu vyhledávají kukly mouchy domácí, případně dalšího létavého hmyzu, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které pak zahubí hostitele.
Jedna samice vosičky naklade 16 až 20 vajíček za den. Pro lidi obtížné nejsou, útočí jen na hmyz.
„Nejdůležitější je vždy začít včas, protože systém zabraňuje rozvoji much už v počátku. V okamžiku, kdy jsou všude hejna much, už je tento systém zbytečný,“ říká proděkan Agronomické fakulty Mendlovy univerzity Daniel Falta.
Podle něj z dotazníkových šetření mezi českými chovateli je pokles dojivosti v důsledku přemnožení much 0,68 kg mléka na krávu a den.
Účinnost 90 procent
„To je obrovská ztráta. V penězích ji vyčíslují například v USA a tam jde o 2,2 miliardy amerických dolarů za rok,“ uvedl Falta, který metodu testuje už několik let.
Systém odborného boje se v českém prostředí více rozvíjí už od roku 2015 díky dotaci z Programu rozvoje venkova. Přesto si biologickou ochranu zvolilo zatím jen několik desítek zemědělců, ostatní problém řeší za použití chemie, byť v současném zemědělství rostou nároky na toxickou nezávadnost potravin, tedy i mléka.
„Systém založený na aplikaci přirozených antagonistů much je jednou z možností, jak tyto nároky splnit,“ dodal Falta, podle něhož se metoda stále vylepšuje a účinnost je přes 90 procent. Nejlépe funguje tam, kde ji vědci vyladí přímo na konkrétní podmínky.
Kromě aplikace vosiček, jejichž akční rádius je asi 10 metrů čtverečních, doporučují odborníci i prevenci, jako je odstranění exkrementů, znečištěného krmiva či stojaté vody.
Selata pod nánosem much jsou minulostí
Systém využívají například farmy v Ostrově nad Oslavou na Žďársku, v Hříšicích na Jindřichohradecku nebo v Unčovicích na Olomoucku.
„Kromě dojeného skotu ustájeného celoročně ve vzdušných stájích se systém biologické ochrany osvědčil i v chovech prasat, kde bývají rovněž obrovské problémy s mouchami,“ dodal Falta s tím, že stále více farmářů si uvědomuje vztah mezi mouchami a ekonomickými ztrátami.
V případě biologické prevence se také zlepšuje prostředí, v němž pracují lidé. Situace, kdy třeba telata nejsou pod nánosem much ani vidět, jsou tak už podle proděkana spíše výjimkou.