Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Novinky

V azylových domech chybí místa pro stovky bezdomovců

Azylové domy a domovy se zvláštním režimem, kde zůstávají senioři a nemocní lidé bez domova či s handicapem, se vracejí k normálnímu režimu. Epidemie však odkryla, že je zoufalý nedostatek míst, kde by tito lidé mohli zůstávat. Na umístění čekají stovky zájemců, nejčastěji senioři.

Ilustrační foto Foto: Novinky
V azylových domech chybí místa pro stovky bezdomovců

„Nějakou takovouto službu potřebuje zhruba 25 procent lidí bez domova. Reálně si myslím, že jde o tisíce. Ideální by bylo, kdyby se v každém kraji takové zařízení otevřelo,“ řekl Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy. Vyjednávání s kraji ale váznou. I proto jsou tyto domovy jen ve dvou krajích.

„Naši žadatelé trojnásobně převyšují kapacitu,“ řekla k situaci v Ostravě Jana Plačková, ředitelka dvou ostravských domovů.

Nejde přitom jen o střechu nad hlavou, ale i o poskytnutí zdravotní péče a pomoc v so­ciální oblasti. Třeba s vyřízením důchodu.

Pomoc potřebují hlavně nízkopříjmoví nebo nemajetní senioři. Odpověď na to, proč nejsou v domovech pro seniory, není složitá – nejsou dostatečně solventní a potřebují zdravotní péči.

Jako paní Iva. Její život se obrátil naruby poté, co jí zemřel manžel, se kterým žila od svých dvaceti let.

Bývalá zdravotní sestřička plná elánu propadla alkoholu a po hospitalizaci v psychiatrické léčebně přešla do jednoho z Domovů Přístav. Podobně jako pan Pavel, který těsně před důchodem přišel o práci a skončil na ulici.

Azylové domy zažily nejtěžší chvíle s covidem na podzim. Nákaza se objevila mezi klienty, zakázaly se návštěvy i vycházení. O očkování je nyní velký zájem. „Doufáme, že se na podzim covid v takové míře nevrátí,“ řekla Plačková.

První domov i v Praze

V Praze se má v červenci otevřít první Domov Přístav, kde bude místo pro padesát lidí bez domova. Podle pražské radní Mileny Johnové (Praha sobě) je potřeba až dvojnásobek. Radní usiluje, aby mohli zájemci pobývat i v běžných domovech s potřebnou péčí. Situace v hlavním městě je podle ní ve srovnání s Vídní nebo Edinburghem mnohem horší. „Nikde nejsou lidé tak zdevastovaní jako u nás v Praze,“ prohlásila Johnová. Stejné dojmy má i Jan Krupa, podle něhož je za tím i špatná síť sociálních služeb.

Na problémy s odmítnutím narážejí lidé z ulice i při poskytnutí zdravotní péče. V Moravskoslezském kraji proto jako první zřídili speciální ordinaci pro chudé. V Praze vyráží do terénu tým mladých praktiků.

Oddělovat tuto skupinu občanů od zbytku společnosti podle Krupy není na místě, ačkoliv je realita jiná. „Jsou to lidé jako my, jen se jim v životě něco rozsypalo,“ poznamenal.

Analýza Armády spásy ukazuje na některé rozdílné rysy chování, které mohou časem fungování ve společnosti ztěžovat. Lidé bez domova totiž nic neplánují a berou věci tak, jak přicházejí. Podle datového analytika Armády spásy Ivo Müllera také častěji vnímají svět jako ohrožení, proti němuž musejí bojovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků