Hlavní obsah

Ústavní soud vyhověl senátorům kritizujícím systém úhrady zdravotních pomůcek

Aktualizováno

Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhověl stížnosti 20 senátorů, kteří napadli část zákona o veřejném zdravotním pojištění. Vadil jim systém stanovování úhrad zdravotnických prostředků, neboť jej považovali za neprůhledný. Část zákona ÚS zrušil k 31. prosinci 2018, aby mohli zákonodárci systém upravit, oznámil předseda ÚS Pavel Rychetský.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Jednání Ústavního soudu (ilustrační snímek)

Článek

Mezi zdravotnické prostředky patří například vozíky, berle, sluchadla, brýlové čočky a množství dalších, často velmi sofistikovaných pomůcek. Každoročně se za ně vynakládají miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění i z kapes pacientů.

Současný systém, kterým zdravotní pojišťovny stanovují úhrady za zdravotnické prostředky, napadla skupina senátorů zastoupená Alenou Dernerovou.

„Nynější situace se negativně dotýká jednak práv pojištěnců, jejichž přístup k zdravotnickým prostředkům závisí ve skutečnosti na rozhodnutí zdravotní pojišťovny, jednak práv dodavatelů zdravotnických prostředků a poskytovatelů zdravotních služeb, kteří nemohou podnikat v předvídatelném prostředí,“ upozornili senátoři ve své stížnosti.

Soudcům vadily neurčité formulace

„Napadená ustanovení nejsou natolik určitá, aby na jejich základě bylo možné dovodit, na poskytnutí jakých zdravotnických prostředků má pojištěnec právo. Jejich použití proto závisí teprve na konkrétním postupu zdravotních pojišťoven, jímž je obsah tohoto práva fakticky vymezen,“ vysvětlil z pozice soudce zpravodaje Rychetský s tím, že závěry o neurčitosti napadených ustanovení se uplatní i ve vztahu k posouzení jejich souladu s právem dodavatelů zdravotnických pomůcek podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost.

„Odložení vykonatelnosti nálezu je opodstatněno především důsledky, které by mělo okamžité zrušení napadených ustanovení pro výdaje veřejných rozpočtů. Při stanovení délky odkladu ÚS zohlednil nezbytnost přijetí nové komplexní úpravy systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění a v tomto ohledu vytvořil zákonodárci potřebný časový prostor,“ vysvětlil Rychetský.

„Zjištěné nedostatky s ohledem na svou povahu zatěžují stávající zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jako celek, a to bez ohledu, zda jsou jejím předmětem zdravotnické prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči. Je přitom bez významu, že ÚS v tomto řízení zrušil pouze její část, vůči níž směřoval návrh,“ dodal Rychetský.

Kritérium nejnižší ceny je problematické

Zdravotnické prostředky jsou miliardovým byznysem, který je placen jak ze zdravotního pojištění, tak i samotnými pacienty. U soudu zaznělo, že současný stav upřednostňuje výrobky s nejnižší cenou, což ale může vést ke komplikacím, protože nejlevnější výrobek nemusí plnit účel, pro který jej pacient potřebuje.

Senátory napadená část zákona říká, že některé zdravotnické prostředky se hradí ve výši 75 procent ceny „v provedení nejméně ekonomicky náročném”.

Podle názoru senátorů by měl zákon jednoznačně popisovat proceduru stanovení výše úhrady konkrétního prostředku.

Reklama

Výběr článků

Načítám