Hlavní obsah
Zájemci si mohli tunel prohlédnout loni v říjnu. Foto: Milan Malíček, Právo

Účet za Blanku bude 43 miliard korun

Celková suma, kterou Praha ze svých zdrojů zaplatí za část městského okruhu s tunely Blanka, bude téměř 43 miliard korun. Vyplývá to z propočtů, které si nechalo udělat nové vedení města a které má Právo k dispozici.

Zájemci si mohli tunel prohlédnout loni v říjnu. Foto: Milan Malíček, Právo
Účet za Blanku bude 43 miliard korun

Ke třem úsekům staveb za 36,98 miliardy korun je totiž třeba připočíst část mezi Strahovským tunelem a Myslbekovou ulicí za šest miliard korun (tzv. stavba 0065).
Součástí je mimoúrovňová křižovatka Malovanka za 1,86 miliardy korun, již stavěl Metrostav, a tunely vyhloubené společností Eurovia CS za 3,19 miliardy korun. Technologie, inženýrská činnost a projekty na tuto část stavby přišly město na více než 600 miliónů korun.

Bez propojení se Strahovským tunelem by městský okruh nebyl přímo spojen s tunely Blanka. Zmíněný dokument odboru strategických investic říká, že daná stavba na tunelový komplex navazuje a „představuje část městského okruhu v úseku Malovanka - Myslbekova“.

Dosud se uvádělo, že náklady na dva tunely, každý v délce šest kilometrů, se vejdou do 37 miliard korun. Primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD) však sumu o šest miliard korun vyšší nepopřel, čísla označil za správná. „Ano, jsou to reálné náklady,“ reagoval Dolínek na otázku Práva. Pokud se s navazující stavbou v nákladech na Blanku dosud neuvažovalo, šlo patrně o administrativní kouzla.

Všechny náklady musí ze svého rozpočtu uhradit Praha, stát na to peníze neposkytl a kvůli absenci hodnocení vlivů na životní prostředí se nedaly využít evropské zdroje. Původní náklady byly značně nižší, a to zhruba o 16 miliard korun.

BEZ KOMENTÁŘE: Tunel Blanka se stal nejoblíbenější atrakcí pro skateboardisty

Video: Novinky

Smlouva na stavební část tunelů Blanka z 30. října 2006, již za město podepsali tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) a šéf magistrátního investičního odboru Jiří Toman, předpokládala sumu 21,2 miliardy korun s DPH za stavební část. Technologie měly vyjít asi na pět miliard korun, další náklady se předpokládaly na výkupy pozemků a projekty. Stavba měla být hotova v roce 2011.

Bém se dokonce veřejně vsadil s bývalým mluvčím iniciativy Auto*Mat Michalem Křivohlávkem o veřejně prospěšné práce, že se stavba neprodraží.

Požádají o spuštění

Nyní se zdá, že by se tunely mohly pro automobily otevřít v dubnu, i když neoficiálně se objevil i termín přelomu dubna a května. Šestého dubna má začít fungovat prodloužení metra A do Motola.

Zda metro Blanku předstihne, záleží na vývoji sporu města s Inženýringem dopravních staveb (IDS), který je správcem staveb, o peníze. IDS, jenž má pod palcem dokumentaci, pohrozil, že ve čtvrtek 15. ledna zastaví práce. Ve středu se však koná arbitráž, která by do sporu o peníze mohla vnést jasno.

Dolínek Právu řekl, že město coby investor příští týden požádá magistrátní odbor dopravy o spuštění Blanky ve zkušebním provozu. Předpokládá se, že státní správa nařídí komplexní zkoušky. „Termín spuštění tunelů závisí také na výsledku zkoušek,“ poznamenal Dolínek.

Některé kabely v tunelech poškodila vlhkost, zkoušky by měly ukázat, zda fungují všechna zařízení. Asi 36 jich podle výsledků kontrol má potíže, město by jejich výměnu rádo vyřešilo jako pojistnou událost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků