Článek
"Shodli jsme se, že dopady světové krize jsou velmi hluboké a těžce odhadnutelné. První vlnou krize ČR prošla bez újmy, to neznamená, že by nás ekonomický dopad v tomto roce minul," řekl premiér.
"Diskutovali jsme 250 opatření v oblasti finančního trhu nebo příjmové a výdajové strany rozpočtu a dalších reforem. Na tomto základě bude vypracován národní protikrizový plán. Diskutovali jsme i otázky zavedení eura," dodal.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) uvedl: "Šest hodin jsme diskutovali o několika scénářích. Vláda nechce předkládat populistická a velmi nákladná opatření." Dodal také, že hrozí riziko vysokého zadlužení země, což je podle něj nebezpečnější než pomalý makroekonomický růst.
Podpora zaměstnanosti, vědy a výzkumu
"Shodli jsme se že na příjmové straně rozpočtu je prioritou zaměstnanost a posílení domácí poptávky, tedy zrychlené odpisy, usnadnění zaměstnávání lidí, kteří poprvé nastupují do zaměstnání," sdělil Kalousek.
Na výdajové straně rozpočtu jsou podle něj prioritou investice do vědy, vzdělání, regionální infrastruktury a dopravní obslužnosti. Prioritou je také ekologie. Na druhé straně přes otázky krátkodobých stimulů nelze rezignovat na ty dlouhodobé, jako je kupříkladu revize důchodového systému. Uvedená opatření by měla tvořit ucelený Národní protikrizový plán.
ČSSD má vlastní plán
Jinou cestou by šla opoziční ČSSD, která také zveřejnila svá opatření na podporu ekonomiky v krizi.
Navrhují např. třicetiprocentní daň pro lidi, kteří vydělávají více než 100 000 hrubého měsíčně. Chtějí zvýšit přídavky na děti, příspěvky na bydlení a mimořádně přidat také všem důchodcům.
