Hlavní obsah

Těžce nemocný stařec nevěděl o světě, úřednice mu posvětila obchod za statisíce

– Plzeň
Právo, Patrik Biskup

Byl těžce nemocný. V posledních týdnech života ztratil pojem o realitě, už jen ležel na lůžku, zmatený a vyčerpaný. A přesto mu úřad posvětil obchodní transakce, čímž usnadnil podvodnici dostat se k jeho penězům.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Osmdesátiletý Jaroslav Kocáb podepsal tři dny před smrtí souhlas k finančním operacím, které měly proměnit jeho cenné papíry v peníze. To vše za dozoru úřednice, která Kocábův podpis na listině ověřila přímo v léčebně dlouhodobě nemocných Privamedu v Plzni.

Ačkoliv z lékařské zprávy je jasné, že Kocáb neměl ani tušení, co podepisuje, úřednici žádná povinnost neukládá zkoumat zdravotní způsobilost člověka, jehož podpis ověřuje. A právě případ plzeňského důchodce ukázal na tuto snadno zneužitelnou mezírku v zákoně.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Využila toho i 54letá Jarmila Trochtová. Do přízně Kocába se vetřela, když byl odkázán na pomoc druhých.

O muže, který neměl žádnou vlastní rodinu, nejprve pečovala doma a později za ním chodila do léčebny. Tam také zavolala pracovnici úřadu městského obvodu Plzeň 1 Evu Beškovou a před ní nechala Kocába podepsat předem vyplněný formulář k prodeji cenných papírů. Utržené statisíce korun pak z důchodcova konta po jeho smrti vybrala. Za to se Trochtová od minulého týdne zpovídá před soudem.

Úřednice si nic nepamatuje

„Já už si na ten případ nepamatuji, do léčebny chodím několikrát do týdne. Většinou si nás tam zvou k ověření podpisů lidé, jejichž příbuzní tam leží,“ uvedla Bešková, která před soudem stojí jako svědkyně.

Úřednice nejsou proškolené, proto si různí vykukové volají právě je.
notářka Miroslava Protivová

Jak jsou na tom po zdravotní stránce pacienti, jejichž podpis ověřuje, se příliš dopodrobna nepídí.

„Mě pouze zajímá, jestli ten člověk je schopen se podepsat. Zeptám se ho, zda souhlasí s tím, co podepsal. Když řekne, že ano, tak podpis ověřím,“ pokračovala úřednice.

V době, kdy Jaroslav Kocáb podepsal souhlas k finančním operacím v léčebně dlouhodobě nemocných, přežíval už jen pomocí infuzí.

„Byl v takovém stavu, že chvílemi si vůbec nic nepamatoval. Už jen ležel. Dávali mu dokonce i morfium,“ uvedl Kocábův synovec Miroslav Bílý.

Úřednice nejsou proškolené

Zákon o ověřování pravosti podpisu podle plzeňské notářky Miroslavy Protivové skutečně žádnou povinnost zkoumat způsobilost fyzické osoby, jejíž podpis se ověřuje, neukládá.

„Tady je to opravdu ošemetné. Na jednu stranu nemáte povinnost zamýšlet se úředně nad tím, jestli ten člověk je způsobilý k právním úkonům. Na druhou stranu podpisuje něco, co ho může zavázat. Každopádně já osobně v případech, kdy se mi ten člověk nezdá, konzultuji z opatrnosti jeho zdravotní stav s lékaři,“ sdělila Protivová.

Sama problém vidí i v tom, jak jsou přenesené pravomoci pro ověřování podpisů na úřady nebo na pošty.

„Úřednice nejsou proškolené, proto si různí vykukové volají právě je. V popisovaném případu to určitě nebyla náhoda, notář by se nad tím zamyslel, protože by věděl, že z toho může být průšvih,“ uzavřela Protivová.

Reklama

Výběr článků

Načítám