Hlavní obsah
Studenti učitelství chemie na PřF OU při tradiční Mikulášské besídce. Foto: Beáta Sklářová

Tečka dopadla lépe pro OSN

Kontroverzní americko-britská válka proti Iráku, která vyslala znepokojivou seismickou vlnu celým mezinárodním společenstvím, se konečně dočkala ve čtvrtek v Radě bezpečnosti (RB) kompromisní diplomatické tečky.

Studenti učitelství chemie na PřF OU při tradiční Mikulášské besídce. Foto: Beáta Sklářová
Tečka dopadla lépe pro OSN

Zdá se, že z přijaté rezoluce 1483 o zrušení sankcí a obnově Iráku nakonec vychází světová organizace lépe než sami vítězové vojenského tažení - Američané s Brity.

USA sice může těšit, že dokument legalizuje jejich a britskou okupační správu, a tím nepřímo i vlastní invazi, proti níž se postavila většina členů Rady bezpečnosti, ale neobešlo se to bez ústupků.

Prezident Bush, jenž od loňska energicky eskaloval krizi kolem Saddáma a před spuštěním války neslyšel na varování hlavních zemí v RB, nakonec souhlasil s nezávislou rolí OSN při formování nové irácké vlády i při humanitární pomoci.

K postupnému návratu do pelotonu OSN vede Ameriku skutečnost, že při sanaci poválečného chaosu v Iráku evidentně naráží na hranice svých možností. A i když si chce udržet hlavní vliv, nemíní nést náklady obnovy sama.

Bush na tom navíc není po vojenském vítězství v Iráku nijak zvlášť dobře. I když 80 procent Američanů věří, že je ochrání před teroristy, s míjejícími týdny rostou rozpaky nad neúspěchem USA najít irácké zbraně hromadného ničení.

Jejich existencí přitom prezident ospravedlňoval válku. Pak následovaly vyhýbavé výroky předních činitelů jeho administrativy, že hledání potrvá dlouho a ve čtvrtek vyšlo najevo, že CIA dodatečně přehodnocuje hrozbu Saddámova arzenálu pro USA.

Ve světě se mezitím zaktivizovala teroristická fronta a nahněvaní senátoři ve Washingtonu Bushovi vytýkají, že není schopen určit perspektivu, v níž se USA budou muset v Iráku angažovat.

Na hlavu USA a Británie kromě toho padá odpovědnost za vyrabování cenných iráckých kulturních památek, za explozi kriminality a za pokračující humanitární krizi, jimž jsou jako okupační mocnosti povinny čelit.

V této zapeklité situaci vrací nová rezoluce OSN zpět do hry - řečeno slovy francouzského ministra zahraničí Dominique de Villepina. Ponechává ale hlavní tíhu politické odpovědnosti na okupačních mocnostech USA a Británii, takže jim podle mezinárodního práva dává prostor vyřešit problémy, které invazí částečně vyvolaly.

OSN má nyní ovšem také právo podílet se na kontrole řízení fondu obnovy Iráku a po roce v Radě bezpečnosti zhodnotit plnění dokumentu, tedy i počínání americko-britské okupační správy. Čas tedy pracuje pro světovou organizaci, jelikož jak Washington, tak Londýn se budou snažit dřív nebo později iráckého břemene zbavit.

PRÁVO 24. května 2003

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků