Hlavní obsah
Chroust maďalový ožírá listí stromů. Foto: Milan Vojtek, Právo

Statisíce chroustů ničí les u Bzence

Sedm let po velkém požáru, který v květnu 2012 zničil les u Bzence na Hodonínsku, se nedaří zalesnit komplikované území. Naopak, hrozí zánik lesa na tisících hektarů. Práci lesníků likvidují chrousti, k nimž přibyl další škůdce, můra sosnokaz.

Chroust maďalový ožírá listí stromů. Foto: Milan Vojtek, Právo
Statisíce chroustů ničí les u Bzence

Chroust maďalový od ničivého požáru zlikvidoval velkou část nově vysázených stromů a ničí i starší stromy. Při absenci leteckého postřiku se mu skvěle daří a počty rostou. „Průměrně osm chroustů z každého metru půdy v lesích vzlétlo v letošním roce k rojení,“ uvedl profesor Emanuel Kula z Mendelovy univerzity. To je 80 tisíc chroustů na hektar, a protože problémy jsou již taky v nedaleké Hodonínské doubravě, může stromy ožírat až 640 milionů jedinců.

Chroust maďalový není v této lokalitě nový druh, v lesích u Bzence je po staletí. Už v době, když před 150 lety začalo zalesňování písčitého území, známého jako Moravská Sahara, řešili lesníci problém chroustů. Pamětníci popsali, že lidé při výsadbě lesa ponravy sbírali a krmili jimi prasata.

Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany Lesů ČR ukazuje strom, likvidovaný chrousty.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Chrousti mají čtyřletý cyklus. Tři roky žijí ponravy v jednotlivých fázích vývoje pod zemí a živí se kořeny. Sazenice stromů nahrazujících vyhořelý les a mladý porost do dvaceti let jim chutná, nájezd ponrav je ale pro rostliny osudný. A nejen to. Umí zlikvidovat i kořeny velkého stromu, který uschne.

Ve třetím roce se ponravy ukryjí do hloubky šedesáti centimetrů a zakuklí. Následující jaro se vyrojí dospělí jedinci a předchozí škody na kořenech rostlin násobí likvidací listů. V lese u Bzence jsou stromy bez listí. Když není potrava v lese, vyrazí chrousti do polí, sadů a vinic, které rovněž decimují.

Proti chemickému postřiku se staví ekologové

„Stejně jako před lety by pomohl chemický postřik. Nejedná se o velké území, asi dvě procenta celé lokality, jen místa s výskytem listnatých stromů, které teď chrousti ožírají. Jde o 150, 200 hektarů z celkem osmi tisíc, které by bylo třeba postříkat, ale ochránci přírody nesouhlasí,“ řekl Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany Lesů ČR.

Tomáš Crhonek z lesní správy Lesů ČR sleduje strom, likvidovaný chrousty.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Posudek odborníka připouští možnost zasažení jiných druhů a to stačilo k zákazu postřiku. „Pokud ale nebudeme chrousty řešit, bude to mít zásadní vliv na celé území. Na místech, odkud vymizí les, se rozvine eroze a vítr roznese písek do krajiny,“ připomněl Zavrtálek s tím, že problém může propuknout v horizontu třiceti, čtyřiceti let.

Situaci navíc komplikuje další škůdce. Podle profesora Kuly se přemnožila můra sosnokaz do kritické míry, z loni zasažených 2250 hektarů je letos o tisíc hektarů víc. Hmyz v korunách stromů ožírá jehličí a stromy hynou. Lesníci spolu s odborníky Mendelovy univerzity hledají řešení problému. Zatím ale jiná metoda, než je postřik, neexistuje.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků