Článek
Problém si uvědomuje ministerstvo spravedlnosti. Chce vytvořit speciální pracovní skupinu, která má hledat řešení. Negativní vývoj dokládají policejní statistiky. V roce 2000 bylo ze stíhaných lidí přibližně 30 procent recidivistů.
Na takto „nízký“ údaj však mnozí zřejmě již jen nostalgicky vzpomínají.
„Podíl recidivistů na celkovém počtu stíhaných a vyšetřovaných osob dlouhodobě stoupá a v roce 2013 dosáhl v historii České republiky nejvyšší zaznamenané hodnoty 52,6 %,“ uvádí ministerstvo vnitra ve své zprávě o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku za loňský rok.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podobně dramatický nárůst lze zaznamenat i v případě podílu recidivistů na objasněných trestných činech. Zatímco v roce 2000 spáchali recidivisté 37 procent kriminálních deliktů, v loňském roce to bylo již 65 procent.
Evidentní bezzubost
Podle mluvčího ministerstva vnitra Břetislava Olivy se na vývoji v loňském roce podepsala lednová amnestie. Dosavadní statistiky z letoška nicméně nesvědčí o tom, že by se na popsaném trendu mělo v nejbližší době něco změnit.
„Něco v trestní politice je opravdu špatně! Je z toho zjevné, že opatření uplatňovaná proti recidivě jsou opravdu neúčinná,“ upozornila v návaznosti na konkrétní statistické údaje ve svém příspěvku z červnového zasedání republikového výboru pro prevenci kriminality Alena Marešová z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
„V rámci preventivních opatření vůči kriminalitě i kriminální recidivě tak selhává nejen občanská společnost se svými regulativy lidského jednání, ale i trestní politika prováděná státem a selhávají i složky státní exekutivy,“ doplnila.
Ministerstvo vnitra v souvislosti s policejními statistikami dochází k prakticky stejnému závěru jako Marešová. „Neúčinnost opatření k předcházení a potírání recidivy trestné činnosti je evidentní,“ konstatoval úřad ve své zprávě.
Recidivita zvyšuje ekonomické náklady
Bez zajímavosti není ani další rozměr vysoké kriminální aktivity recidivistů.
Ministerstvo vnitra v dokumentu popisuje, že například v Moravskoslezském kraji recidivisté představují problém i „pro jejich znalost policejních postupů a ‚kvalifikovanost‘ jimi páchané trestné činnosti“.
Opakované páchání trestné činnosti označila mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová za „velký problém, který se v minulosti příliš neřešil“. „Recidiva nejenomže snižuje bezpečnost obyvatel, ale také zvyšuje ekonomické náklady, které by se daly efektivně využít v jiných oblastech,“ sdělila.
Úřad chce proto podporovat a zavádět nové resocializační programy a opatření. Mají mezi ně patřit například tzv. probační domy, v nichž by propuštění vězni mohli nějakou dobu pobývat. To by jim mělo pomoci, aby se znovu začlenili do společnosti.
Ministerstvo chce také podporovat zaměstnávání vězňů a lidí s trestní minulostí. Podle Hrochové by se rovněž měla řešit předluženost odsouzenců, například zavedením určité alternativy oddlužení.