Hlavní obsah

Spor o protilátky přerůstá ve válku odborníků

Novinky, Angelika Bazalová

Jedna část expertů tvrdí, že přirozená nákaza - byť má svá rizika a nikdo by se jí neměl cíleně vystavovat - má tu výhodu, že vyvolá nejúčinnější imunitní obranu a člověk je po ní před virem SARS-CoV-2 dlouhodobě chráněn. Očkování by se u těchto lidí mělo řešit přísně individuálně. Oponenti naopak tvrdí, že na tyto protilátky nelze spoléhat a lidé po covidu by neměli s očkováním otálet.

Foto: Profimedia.cz

Virus SARS-CoV-2 pod mikroskopem

Článek

Ministerstvo zdravotnictví se zatím přiklání na stranu těch, kteří tvrdí, že zkoumání hladiny protilátek nemá žádný význam a je podle nich zbytečné a drahé se takovými vyšetřeními vůbec zdržovat. Ve svých doporučeních už nezmiňuje tříměsíční lhůtu po prodělání choroby jako nutnou podmínku pro očkování a uvádí, že lidé se mohou očkovat hned, jakmile jim skončí izolace.

„Není důvod očkování odkládat, když si změříte protilátky. Je velký mýtus, že když budete mít vysokou míru protilátek a půjdete na očkování, tak budete mít větší nežádoucí účinky. Žádná studie to nepotvrdila,” hájil tento přístup infektolog a předseda skupiny MESeS Petr Smejkal pro Radiožurnál.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal

Po kritice některých odborníků začalo ministerstvo ústy své náměstkyně Martiny Vašákové z tohoto přístupu couvat a nyní tvrdí, že cílem bylo jen umožnit lidem rychlejší registraci, nikoliv zrušit ochrannou lhůtu. Stanovisko, které nyní visí na stránkách ministerstva, ale žádnou lhůtu nezmiňuje a rozhodnutí nechává na občanech samotných. Zmiňuje jen, že očkovat „zrychleně” po prodělání nemoci lze, „pokud to zdravotní stav umožní”, což ale například náhodný zdravotník v očkovacím centru bez přístupu ke zdravotní dokumentaci těžko vyhodnotí.

Protilátky po covidu přetrvají nejméně devět měsíců, tvrdí nová studie

Zahraniční

Podle kritiků tak přibývá zbytečných komplikací po očkování, které, ač nemusejí být fatální, jsou nejen nepříjemné pro pacienty, ale jejich léčba také zbytečně plundruje zdravotní pokladnu.

Smír je pryč

Spor na téma, kdy a zda vůbec po prodělání nemoci očkovat, se vede prakticky už od chvíle, kdy do Česka dorazily první vakcíny. Na jedné straně stálo doporučení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Podle něj prodělání nemoci není kontraindikací. Vžilo se také, že vakcíny chrání před onemocněním lépe než onemocnění samotné, protože vybudí tvorbu vysokých hladin protilátek.

Proti tomu stál názor, že samotná výše hladiny protilátek v krvi není klíčovým měřítkem imunity. Někteří imunologové naopak varovali, že možná až nesmyslně vysoké hladiny protilátek po očkování stejně organismus nebude v těle držet a vrátí je ke standardním hladinám. Navíc příliš mnoho protilátek podle nich může vést k tvorbě imunokomplexů a způsobovat drobné sraženiny vedoucí k poškození cév, plic a dalších orgánů, nebo dokonce posilovat příliš bouřlivou imunitní reakci poškozující organismus.

Spor tehdy dopadl smírem, odborné společnosti – tedy imunologická, infektologická a vakcinologická – se přibližně v půlce ledna shodly na tom, že prodělané onemocnění sice není překážkou pro očkování, je ale žádoucí s ním počkat alespoň tři měsíce po uzdravení. Vakcín navíc bylo málo, a proto se snáze prosazoval argument, že upřednostnit by se měli ti, kteří se s nemocí ještě nesetkali.

Stát diskriminuje lidi, kteří mají potvrzení na protilátky, rozhodl soud

Domácí

Toto stanovisko pak převzalo i ministerstvo zdravotnictví a postupně se ustálila devadesátidenní lhůta, po kterou rezervační systémy neumožňovaly přihlášení k očkování lidem, u nichž bylo známo, že u nich ještě neuplynula.

To se ale teď změnilo, ministerstvo zdravotnictví lhůtu zrušilo. „Zejména s ohledem na výskyt mutací jsme aktuální omezení u očkování osob, které covid-19 prodělaly, s odborným týmem na ministerstvu přehodnotili. Dostupné vakcíny jsou účinné i proti mutacím a my chceme, aby tito lidé byli ještě více chráněni,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nesouhlas lékařů

Mezi některými lékaři taková tvrzení vzbuzují přinejmenším rozpaky. Snad nejostřeji proti novému postupu veřejně vystoupil vedoucí lékař intenzivní péče v pražské VFN Martin Balík, který pro server Seznam Zprávy řekl, že musel řešit pacienty, kterým se sešel covid s vakcinací, což se projevilo nežádoucími účinky.

Data, která se sbírají celosvětově, říkají, aby se očkování u osob, které covid prodělaly, odkládalo na pozdější dobu
epidemiolog Roman Prymula

„Eviduji pět případů závažných zdravotních komplikací a jedno úmrtí na souběh nepoznaného covidu-19 a vakcinace. Jinými slovy, volám už od Vánoc po individualizaci vakcinace, podávané například praktikem a nikoli dobrovolným hasičem v megaočkovacím centru,“ uvedl Balík.

„Považuji za podivné a v některých případech kontraproduktivní očkovat lidi, kteří mají protilátky a nemocí si prošli. Plně v tomto sdílím názor docenta Balíka, který dopady těchto kroků vidí přímo na pacientech,” přidává svůj pohled na věc Irena Koutná z brněnských laboratoří Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny.

Česká společnost pro klinickou imunologii a alergologii vydala nová doporučení, v nichž doporučuje naopak lhůtu mezi prodělanou chorobou a očkováním prodloužit ze tří měsíců na šest. „S nárůstem poznatků o dlouhodobém přetrvávání postinfekční imunity doporučujeme očkovat zdravé osoby nejdříve za šest měsíců po prodělaném onemocnění,” praví se ve stanovisku.

Je velmi nemoudré tvrdit, že jakákoliv hladina protilátek proti původnímu viru chrání proti mutacím
náměstkyně ministerstva zdravotnictví Martina Vašáková

„Oni to tam pálí od boku,” řekl bez obalu bývalý ministr zdravotnictví, člen vakcinologické společnosti a epidemiolog Roman Prymula. „Na tohle už jsou dnes jasná data, která se sbírají celosvětově, a evidence-based medicine (medicína založená na důkazech) říkají, aby se očkování u osob, které covid prodělaly, zejména po těžším průběhu, odkládalo na pozdější dobu. K tomu není moc co dodat, a pokud na ministerstvu tvrdí něco jiného, pak je to jejich zodpovědnost, ale vědecky to není opodstatněné,” tvrdí Prymula.

Foto: Petr Horník, Právo

Roman Prymula

Ministerstvo zdravotnictví své stanovisko změnilo 24. června, nedlouho poté, co podobné doporučení vydala skupina MESeS. „Imunita se nevytváří u všech a očkování v odstupu sedmi dnů po ukončení izolace při asymptomatickém průběhu nebo 14 dnů v případě symptomatického průběhu je přípustné,“ stojí v doporučení skupiny.

„O zdraví lidí tady vůbec nejde. S termíny se hýbe nahoru a dolů podle toho, kolik je v daný moment k dispozici vakcín či podle poptávky mezi lidmi. Očkování ale není totéž jako jít si koupit tenisky,“ stěžuje si imunolog Karel Drbal. Ministerstvo zdravotnictví podle něj vydává zoufale neprofesionální stanoviska.

Spor o protektivní hladinu

Důležitým argumentem v diskusích, kdy a zda vůbec po prodělání nemoci očkovat, je spor o takzvanou protektivní hladinu protilátek. Ministerstvo opět ve shodě se skupinou MESeS tvrdí, že není jasné, jaká hladina protilátek ještě před nemocí chrání, ani doba, po kterou se na ně lze spoléhat.

Konkrétní číselná hodnota protilátek nemá žádný praktický význam, podstatné je, že člověk protilátky má.
klinická mikrobioložka Hana Zelená

„V současnosti není známa hodnota protilátek ukazující na dostatečnou imunitu jedince, a proto doporučení k očkování není vázáno na informace ohledně laboratorních testů. Nedoporučujeme před očkováním ani po něm provádět jakékoliv testy jen z důvodu očkování (antigenní, PCR ani detekci protilátek). Komerčně dostupné sérologické testy nejsou určeny k detekci postvakcinační imunity a jejich vyšetření očkovanému nepřináší žádný prospěch,“ píše MESeS.

„Nic jako protektivní hladina neexistuje,“ oponuje klinická mikrobioložka Hana Zelená, která v Ostravě vede v tamním SZÚ laboratoř pro vysoce rizikové patogeny. Podle ní existuje jen takzvaná mez pozitivity, od které je výsledek měření hodnocen jako pozitivní. Konkrétní číselná hodnota pro vyšetřenou osobu už pak nemá žádný praktický význam, podstatné je, že protilátky má, uvedla Zelená.

S tím ale nesouhlasí náměstkyně Vašáková: „Je velmi nemoudré tvrdit, že jakákoliv hladina protilátek proti původnímu viru chrání proti mutacím.”

Vakcíny mRNA ochrání před covidem-19 řadu let, zjistila studie

Koronavirus

Podle imunologa Vojtěcha Thona je to naopak logické: „Pokud virus vnikl do organismu přirozeně přes sliznice, pak lze z pozitivního množství protilátek v krvi usoudit, že v těle proběhla komplexní imunitní reakce s buněčnou pomocí včetně slizniční a systémové. A tudíž nepotřebuji naměřit žádnou přemrštěně vysokou hladinu protilátek. To je naprosté nepochopení patofyziologie a rozvoje obrany u tohoto onemocnění.”

Podle imunologa Vojtěcha Thona je to naopak logické: „Pokud virus vnikl do organismu přirozeně přes sliznice, pak lze z pozitivního množství protilátek v krvi usoudit, že v těle proběhla komplexní imunitní reakce s buněčnou pomocí včetně slizniční a systémové. A tudíž nepotřebuji naměřit žádnou přemrštěně vysokou hladinu protilátek. To je naprosté nepochopení patofyziologie a rozvoje obrany u tohoto onemocnění.”

Jinými slovy organismus si výšku hladiny protilátek řídí podle potřeby. Pokud se člověk s infekcí nesetkává, může hladina klesnout i pod měřitelné hodnoty. Po prodělání onemocnění ale tělo už umí protilátky znovu vyrobit, kdykoliv se v jeho okolí virus znovu objeví.

Náměstkyně: Laboratořím jde o peníze

„Laboratoře, které toto vyšetření (na zjištění protilátek – pozn. red.) zavedly, samozřejmě chtějí více vzorků, aby se jim investice do zavedeného vyšetření vrátily,” naznačuje náměstkyně Vašáková tlak laboratoří na víc peněz ze zdravotní kasy.

Podle imunoložky Zuzany Krátké ale tento argument nedává smysl. „Jednoduchý sérologický test stojí okolo 400 korun a platit by mohl několik měsíců. PCR test stojí 1200 a platí sedm dní. Nechť si každý spočítá sám, na čem laboratoře vydělávají víc,” tvrdí.

Týdeník Reflex v minulém týdnu uvedl, že očkovaná zatím není ani dcera premiéra Andreje Babiše Vivien, a to právě z důvodu nedávného prodělání nemoci covid-19.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám