Hlavní obsah
Soudkyně Ivana Janů Foto: Igor Šefr, ČTK

Soudkyně ÚS Janů jako jediná tvrdí: Žaloba na Klause měla být projednána

Jediná Ivana Janů se z 12 soudců Ústavního soudu (ÚS) postavila proti názoru většiny a stála za tím, že by soud měl senátní žalobu na exprezidenta Václava Klause projednat ve veřejném jednání. Ve čtvrtek zveřejnila své stanovisko, v němž upozornila, že ÚS se svým rozhodnutím zřekl role arbitra a propásl šanci k posílení důvěry veřejnosti v právní stát.

Soudkyně Ivana Janů Foto: Igor Šefr, ČTK
Soudkyně ÚS Janů jako jediná tvrdí: Žaloba na Klause měla být projednána

„ÚS svým postupem nechal u vysoko postaveného ústavního činitele, kterým prezident je, Senátem vznesená obvinění, veřejností chápaná jako závažná, bez věcného posouzení, a zřekl se tak významné role arbitra, jehož ústavním úkolem je mimo jiné odstranit pochybnosti ústavního žalobce a zjevně i části veřejnosti o souladu některých aktů prezidenta s Ústavou,“ konstatovala ve svém odlišeném stanovisku Janů s tím, že svým postojem nikterak nenaznačuje, že by byla přesvědčena o důvodnosti podané žaloby.

Janů upozornila, že veřejné projednání a eventuální potrestání Klause - neboť ÚS mohl rozhodnout také tak, že Klaus v budoucnosti nemůže znovu zastávat úřad - by mělo i preventivní charakter k příštímu prezidentovi.

Nástroj, jak se elegantně vyhnout odpovědnosti

„Většinový názor nijak nereflektuje tu skutečnost, že uložení sankce byť ‘jen’ v podobě ztráty způsobilosti nabýt prezidentský úřad je současně významným signálem pro společnost, že jakékoli protiprávní jednání, a to i v případě prezidenta republiky, nezůstane bez odezvy, což významně posiluje důvěru občanů ve fungování demokratických institucí,“ upozornila Janů.

Závěrem Janů varovala, že postoj většiny ústavních soudců dává možnost prezidentovi vyhnout se žalobě pro velezradu.

„Dává nástroj, jak se odpovědnosti z velezrady vyhnout zcela elegantně, a to pokud by prezident nedostál své ústavní povinnosti jmenovat soudce ÚS, čímž by do konce svého mandátu rozhodovací činnost ÚS ochromil,“ dodala Janů.

Proti i soudce Kühn

Rozhodnutí pléna podrobil kritice i soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Zdeněk Kühn. „Některé úvahy ÚS jsou, jemně řečeno, úsměvné. Nedomnívám se, že by i celek všech argumentů, které ve své žalobě uplatnil Senát, zakládal velezradu bývalého prezidenta. Současně se ale domnívám, že usnesení ÚS, kterým řízení o velezradě zastavil, je velmi špatně odůvodněné, je v rozporu s některými základními právněteoretickými postuláty, a je v rozporu i s dosavadní judikaturou ÚS,“ okomentoval verdikt Kühn na blogu Jinéprávo.

Současně také naznačil, že soud při tomto rozhodnutí neměřil stejně jako v jiných případech. „Judikatura ÚS se často v obdobných případech dramaticky rozchází v závislosti na tom, o koho se jedná. Princip „co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi“ by však neměl mít u ÚS místo,“ dodal soudce.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků