Soudci i žalobci zřejmě budou přiznávat majetek

Návrh poslankyň Marie Benešové (ČSSD) a Heleny Válkové (ANO) i přes výhrady ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nedávno doporučil Sněmovně schválit ústavně-právní výbor.

Fungování justice je jedním ze základních prvků demokratického právního státu. Pokud se občané mají se státem ztotožňovat a věřit jeho základním institucím, tak stát musí zajistit, aby občané věřili nejen jeho institucím, ale zejména osobám, které instituce reprezentují,“ napsaly předkladatelky v návrhu.

Připomněly, že o ovlivňování členů justice organizovaným zločinem se pravidelně zmiňuje Bezpečnostní informační služba. „Zahrnutí soudců a státních zástupců do navrhovaných změn je proto žádoucí a mělo by přispět ke zvýšení důvěry v justici jako celek, která dle výzkumů veřejného mínění v poslední době neustále klesá,“ uvedly poslankyně.

Zatímco přiznání státních zástupců by mělo spravovat ministerstvo spravedlnosti, přiznání soudců poputují do registru Nejvyššího soudu. Předkladatelky přitom výslovně zdůrazňují, že do registru nepůjde nahlížet.

Proč je Dienstbier proti? „Mám pochybnosti o účelu takového návrhu. Kde je transparentnost, když je registr neveřejný a vylučuje přístup dokonce i orgánů veřejné správy – konkrétně finanční?“ kritizoval návrh na jednání výboru Dienstbier.

Benešová však námitky odmítla. „Význam to má preventivní. Soudci a státní zástupci berou nejvyšší platy v ČR, navíc máme signály, že mezi nimi stoupá kriminalita. Majetková přiznání bude kontrolovat předseda Nejvyššího soudu a budou to moci kontrolovat orgány činné v trestním řízení,“ řekla Právu.

Povinnost podávat majetková přiznání existuje také v zahraničí. V USA mají soudci a státní zástupci povinnost podávat majetková přiznání zákonem z roku 1978. Tato přiznání jsou veřejně přístupná.

Jak se ukázalo už na jednání ústavně-právního výboru, návrh má podporu i opozice. Ve Sněmovně by tudíž mohl hladce projít.

„Není žádný důvod, aby zástupci dvou mocí ve státě přiznání podávali a zástupci justice nikoliv. Jejich rozhodování má totiž zásadní význam pro životy lidí a návrh má protikorupční charakter, že oslabí možnost rozhodovat na základě jiných pohnutek než podle práva,“ uvedl pro Právo Martin Plíšek z TOP 09.

Návrh nenarazil na odpor ani u samotných soudců. „Před lety jsem byl proti tomu, ale v zásadě mi to nevadí. Jestli je tu veřejná poptávka po tomto institutu, tak by se tomu justice neměla bránit. Pokud jí to zvýší důvěryhodnost, tak by to justice přijmout měla,“ řekl Právu předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová považuje majetková přiznání za dílčí nástroj k omezení nebezpečí korupce soudců. „Nelze zcela vyloučit jeho smysl, ale mnohem podstatnější je upravit výběr soudců a soudních funkcionářů. To by mělo daleko větší význam a vliv na snížení nebezpečí korupce,“ napsala Právu.

Podle jejího mínění je dobře, že majetková přiznání soudců nebudou veřejná. „Majetkových přiznání by účastníci mohli zneužívat pro jejich vydírání, nátlak atd.,“ podotkla.

Finanční správa, která dohlíží na plnění povinností soudců v oblasti daní, by se v případě pochybností např. o legálnosti příjmů mohla obrátit na jakéhokoliv kárného žalobce, který si údaje z majetkových přiznání může vyžádat.

Soudci a státní zástupci měli mít povinnost podávat majetková přiznání málem už v roce 2008. Do zákona tuto povinnost dal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec (Unie svobody) s tím, že jejich přiznání ale na rozdíl od politiků a dalších funkcionářů neměla být veřejnosti přístupná.

Zákon, který to soudcům ukládal, byl schválen v roce 2005 s účinností od roku 2007. Poprvé tedy měli přiznat svůj majetek soudci v červnu 2008. Jenže parlament tuto povinnost stačil na nátlak soudců k 20. červnu téhož roku, tedy deset dní před vypršením lhůty, zrušit.

A tak do Senátu, který měl být evidenčním místem, dorazilo jen kolem tří stovek dokumentů iniciativních soudců, kteří začali posílat přiznání již od ledna. Skončila ukryta v senátním archívu. Soudcům, kteří přesto svá přiznání do Senátu poslali po 20. červnu, byla vrácena.