Sobotka váhal s podpisem k udělení medailí třem vyznamenaným

Kontrasignace premiérem či jiným členem vlády je podle ústavy od počátku samostatné ČR podmínkou pro udělení nejvyšších státních vyznamenání.

Sobotka podle zdrojů Práva původně odmítl podepsat ocenění hudebníka, herce a baviče, bývalého poslance a Zemanova osobního přítele Františka Ringo Čecha, dále majitele a generálního ředitele společnosti Juta Jiřího Hlavatého a exředitele Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Jiřího Mánka.

V případě posledních dvou jmenovaných měl údajně premiér pochybnosti o tom, zda je vhodné oceňovat aktivní politiky. Mánek patří mezi činovníky ODS, za kterou loni neúspěšně kandidoval do Senátu, Hlavatý je od loňska senátorem za ANO.

Premiér ale nakonec podle zdrojů Práva po rozhovoru s prezidentem od svých pochybností ustoupil. Ve čtvrtek se jednoznačné odpovědi na dotaz Práva, zda původně váhal nad podpisem tří jmen, vyhnul.

„Výběr vyznamenaných osobností je primárně věcí prezidenta republiky a já to respektuji, stejně jako jsem to respektoval v předcházejících letech,“ odpověděl Sobotka Právu.

Dodal, že výběr oceněných nese prezidentovu významnou osobní pečeť, což je podle něho v pořádku.

„Jiný prezident by přirozeně vybral i odlišný okruh vyznamenaných,“ uvedl Sobotka a poznamenal: „Kontrasignaci vnímám jako pojistku pro opravdu mimořádné situace, které ale v těchto dvou letech podle mého názoru nenastaly, a proto jsem kontrasignoval loňský i letošní návrh prezidenta na udělení vyznamenání.“

Spolupodpis premiéra je v případě udělování a propůjčování státních vyznamenání klíčový. Bez něj by totiž hlava státu nemohla ocenění udělit.

Ústava jednoznačně říká, že prezidentské rozhodnutí v tomto případě vyžaduje ke své platnosti právě spolupodpis předsedy vlády nebo jiného jím pověřeného člena kabinetu.

Kontrasignací pak nese za rozhodnutí prezidenta svou odpovědnost vláda.

Ačkoli i v minulosti panovaly pochybnosti nad některými jmény laureátů státních vyznamenání, z dostupných informací nevyplývá, že by některý z bývalých premiérů odmítl svůj podpis připojit.

A to právě s odkazem na výsostné právo prezidenta, na němž je výběr vyznamenaných, byť mu své návrhy posílají jak parlamentní komory, tak vláda i občané či organizace.

„Nevzpomínám si, že by za naší éry k nějaké kontroverzi došlo,“ potvrdil Právu někdejší kancléř prezidenta Václava Klause Jiří Weigl. Klaus byl na Hradě za premiérů Špidly, Grosse, Paroubka, Topolánka, Fischera a Nečase.

Zeman ve středu při svém projevu jmenovitě zdůvodnil své rozhodnutí vedle dalších jmen i v případě Františka Ringo Čecha slovy, že je někdy považován za klauna.

„Ano, je to klaun. A pokud to říkáte pohrdlivým tónem, je to jenom klaun, vzpomeňte si na Jana Wericha, který říkal: ,Klaunů, jó klaunů máme málo. Ale šašků máme hodně´.“

Hlavatého a Mánka, stejně jako další, zařadil prezident ve svém projevu do skupiny lidí práce. Mánka ocenil za to, že jako bývalý šéf národního parku spolu se svým předchůdcem Janem Stráským zastavil kůrovcovou kalamitu vyvolanou „zelenými fanatiky“.

Hlavatého, podnikatele v textilu, zmínil Zeman v souvislosti s některými obory českého průmyslu, které byly odsouzeny k úpadku, přičemž jejich záchrana byla podle prezidenta republiky obtížnější než v oborech jiných.