Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Seniory ohrožují šmejdi v sociální péči

Byznys s neduhy stáří je sice stíhán, ale pořád do jeho osidel padají stovky, možná tisíce seniorů a dalších osob s omezenými možnostmi. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí funguje nelegálně na šest desítek pobytových zařízení, která nabízejí pomoc potřebným, ale mnohdy je jen sdírají o peníze bez odpovídající péče.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Seniory ohrožují šmejdi v sociální péči

Stát se s tímto typem šmejdů potýká pět let, přesto se často hanebné praktiky nepodařilo vymýtit. Většinou se šmejdi vydávají za domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením nebo domovy se zvláštním režimem.

„V roce 2014 jsme se začali setkávat s tím, že začali podnikat tzv. šmejdi, tentokrát ale ne s nádobím, ale s tím, že si sociální službu nezaregistrovali, na internetové stránky pověsili informaci, že si otevřeli domov pro seniory, a od těch lidí pak tito nelegální poskytovatelé sociálních služeb třeba pobírali víc, než ze zákona mohli,“ řekl Právu David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb na ministerstvu práce.

Všechna zařízení v rámci sociálních musí být registrována na MPSV. O jejich potřebnosti, ať už jde o soukromá, či třeba církevní, rozhoduje příslušný krajský úřad. A podle zákona mohou tato zařízení pobírat celý příspěvek na péči, který se v případech ústavní péče pohybuje s ohledem na stav jednotlivce od 880 do 13 200 korun měsíčně, a až 70 procent důchodu.

Krajský úřad přitom přísně sleduje podmínky každého žadatele. Zařízení například musí splňovat stavební normy pro daný typ péče, mít potvrzení od hygieny, hasičů, je třeba předložit seznam zaměstnanců včetně jejich kvalifikace, trestního rejstříku, stejně tak je nutno také doložit, jak bude služba poskytována a jaké budou úhrady.

„Nelegální poskytovatelé se tomuto řízení chtěli vyhnout. Žádnou registraci nepodali, začali tímto způsobem fungovat, nabízeli nelegální služby a realizovali je na základě živnostenského oprávnění,“ řekl Pospíšil.

Byznys se stářím se rozmohl i díky tomu, že proti němu neexistovala žádná zákonná obrana. „V roce 2006, když současné normy vznikaly, nikdo nepředpokládal, že takový byznys s chudobou vznikne. Jakmile se na to přišlo, potřebovali jsme tam dodat sankce a rozšířit pravomoci krajských úřadů, aby mohly vstupovat do objektů a podobně,“ řekl Pospíšil.

Rozsudky za týrání, milionová pokuta

V současnosti se postihy pohybují od desítky po stovky tisíc, mimořádně byla udělena i pokuta ve výši milionu korun. Horní hranice je ale až na dvou milionech. Podle Pospíšila na základě kontrol a správních řízení už mnohá šmejdská zařízení ukončila činnost. Pokuta je sice nezruinovala, ale odhalení nelegálního byznysu vystavilo šíbry riziku dalších opletaček a sankcí, a proto byznys raději ukončili.

Některá zařízení fungují dál v zákonných normách, protože zakladatel například jen netušil, že má povinnost registrace, a po udělení sankce si ji doplnil. Dva případy ale také skončily rozsudky odnětí svobody. To když se prokázalo, že „pečovatelé“ klientům odebírali osobní průkazy, omezovali je na svobodě, nebo je dokonce týrali.

Týká se to i azylových domů. V roce 2015 se konalo 108 správních řízení s různými poskytovateli těchto služeb, o dva roky později 77, předloni 98 a loni 94.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků