Článek
Sovětský tank, který poprvé přetřel na růžovo výtvarník David Černý v roce 1991, bude dominantou řeky v rámci Týdne svobody. Akce má připomenout 20. výročí odchodu sovětských vojsk z Československa a rozpuštění Varšavské smlouvy.
Na plavbu tanku se dnes kromě početného hloučku novinářů přišel podívat i Černý. Na obrněnce připevnil prst mířící k nebi, který s růžovým tankem barevně sladil. Prst byl už součástí původní instalace, později se ale z tanku ztratil. Na dotaz, co ho před dvaceti lety vedlo k myšlence natřít tank na růžovo, v pondělí Černý poznamenal, že na to chtěl "balit ženský".
Nakládání tanku na plavidlo se zúčastnil i ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Při plavbě růžového tanku se tak sešli oba hlavní aktéři nejslavnější Černého mystifikace, která se odehrála v souvislosti s instalací plastiky Entropa při prezentaci českého předsednictví EU v Bruselu.
Výtvarník David Černý (vlevo) s ministrem obrany Alexandrem Vondrou.
Podle Vondry je růžový tank symbolem svobody ve dvojím smyslu. Přijeli na něm ruští vojáci, kteří se podíleli na osvobození Československa od nacistické okupace, a po pádu komunismu v roce 1989 dostal svou slavnou růžovou podobu. "Tank zůstává růžový a svobodu stále máme, tak si jí važme," poznamenal Vondra.
Spouštění tanku na vodu se zúčastnil i výtvarník David Černý.
Plavidlo s růžovým tankem proplulo kolem Vyšehradu, zdymadlem u ostrova Žofín a nakonec zakotvilo mezi Střeleckým ostrovem a Smetanovým nábřežím. Zde má být do 1. července. Organizátoři akce ze společností Opona uvažovali původně o umístění tanku na Václavském náměstí, kde se většina akcí Týdne svobody koná. Kvůli podtunelování náměstí ale šestačtyřicetitunový kolos na náměstí stát nemohl. Organizátoři proto přišli s myšlenkou umístit tank na Vltavu.
Obrněnec před cestou dostal nový lak. "Dvacet let starý nátěr vybledl, takže jsme tank znovu oblékli do růžového hávu," prozradil ČTK jeden ze zakladatelů Opony Marek Vocel. Kromě nátěru je prý tank ve stejném technickém stavu, v jakém byl v době, kdy opustil Smíchov a zamířil do vojenského muzea.
"Tank nemá žádné útroby, motor ani palebné zařízení. To bylo vymontováno na příkaz komunistické strany někdy v 60. letech," uvedl Vocel. Náklady spojené se stěhováním tanku činily zhruba 250.000 korun.
Růžový tank spouštějí na Vltavu
Historie tanku číslo 23
Tzv. „Růžový tank“ je sovětský těžký tank IS-2, jehož prototyp byl úspěšně vyzkoušen na konci roku 1943 a ihned byla zahájena jeho výroba. Označení IS znamená Iosif Stalin. Tank je přes 10 metrů dlouhý, skoro 3,5 metrů široký a tři metry vysoký a váží 46 tun. Díky kanónu a zároveň silnému pancéřování představoval IS-2 pro všechny německé tanky obtížně srovnatelnou konkurenci. Tanky byly poprvé nasazeny při osvobozování Ukrajiny a sehrály důležitou roli v porážce Německa v letech 1944-45. Celkem jich bylo vyrobeno téměř 3500 kusů.
Na osvobozování Prahy v květnu 1945 se podílely především střední tanky T-34, takže umístění tanku IS-2 v červenci 1945 na Smíchově bylo z faktického hlediska nesprávné. Konkrétní tank IS-2 byl údajně dovezen z Drážďan a jeho volba byla dána i tím, že je větší, tudíž vypadá impozantněji, včetně dlouhé hlavně kanónu. Byl opatřen číslem 23, což mělo být číslo prvního tanku, který vjel do Prahy. Poručík Gončarenko, který na pražském Klárově vedl skupinu tří tanků T-34 vjíždějících do Prahy, však jel v tanku s číslem 24. Tento tank byl vystaven německé palbě ze stíhače tanků Hetzer a Gončarenko zahynul. Tank s číslem 23 údajně vjel jako první na Staroměstské náměstí.
Tank IS-2 stál od roku 1945 na podstavci na smíchovském Štefánikově náměstí, přejmenovaném v roce 1951 na náměstí Sovětských tankistů. Od roku 1990 se jmenuje náměstí Kinských. V noci z 27. na 28. dubna 1991 natřel výtvarník David Černý tank na růžovo, za což byl i krátce stíhán; tank byl ještě zapsán jako národní kulturní památka.
V následujících dnech byl přetřen do původních zelených barev, skupina poslanců však využila své imunity a tank 12. května znovu přebarvila na růžovo. Tanku byl následně odňat status kulturní památky a 13. června 1991 byl snesen. Připadl do sbírek Vojenského historického ústavu Praha, nejprve byl umístěn v Leteckém muzeu Kbely, v půlce 90. let byl po vzniku Vojenského technického muzea v Lešanech umístěn zde.