Hlavní obsah
Ministr obrany Lubomír Metnar a náčelník generálního štábu Aleš Opata. Foto: Jan Handrejch, Právo

Rušičky stojí 960 milionů, řeklo ministerstvo poslancům. Pak je koupilo za 1,4 miliardy

Když ministerstvo obrany seznamovalo loni v listopadu členy sněmovního výboru pro obranu s detaily zakázky na pořízení osmi mobilních rušiček, avizovalo cenu 960 milionů. Když akvizici den poté schvalovalo kolegium ministra, byla již cena 1,4 miliardy korun.

Ministr obrany Lubomír Metnar a náčelník generálního štábu Aleš Opata. Foto: Jan Handrejch, Právo
Rušičky stojí 960 milionů, řeklo ministerstvo poslancům. Pak je koupilo za 1,4 miliardy

Jak ve čtvrtek uvedl server iRozhlas, poslanci označili takovýto přístup za pohrdání.

Zakázku na mobilní rušičky získal napřímo bez výběrového řízení Vojenský výzkumný ústav. Jak server upozornil, podpis smlouvy byl několikrát oddalován a tím docházelo i k nárůstu ceny. Ministerstvo to zdůvodňuje nárůstem cen materiálu, práce i energií.

Když byla zakázka loni 13. listopadu v rámci projednávání rozpočtu prezentována poslancům, dozvěděli se cenu 960 milionů včetně DPH, což byla suma z konce července. Návrh rozpočtu výbor doporučil ke schválení.

Než mohla být podepsána smlouva, musela být zakázka schválena kolegiem ministra. To ji podle serveru schválilo 14. listopadu s cenou 1,453 miliardy korun. V této výši byla smlouva v prosinci skutečně podepsána.

Třebaže ministerstvo tvrdí, že poslance upozorňovalo na skutečnost, že „v rozpočtu ještě proběhnou změny vyvolané akvizičním procesem”, ti nechápou, proč nebyli informováni o skutečné ceně zakázky a hovoří o pohrdání.

Radary za dvojnásobek

Nejde přitom o první případ, kdy cena akvizice vzbuzuje pochybnosti. Deník Právo před časem upozornil, že obrana pořídila radary od pardubické firmy ERA třikrát dráž než před pěti lety NATO.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) následně přiznal pochybení, neboť vláda byla mylně informována, že radary budou stát 780 milionů, zatímco skutečná cena byla 1,5 miliardy.

„Zjistil jsem tam jedno pochybení. Tato částka vycházela z marketingového průzkumu z let 2014 a 2015 a neodpovídala reálné ceně v místě a čase obvyklé,“ uvedl tehdy Metnar. Nárůst ceny přesto ministerstvo obhajuje tím, že systémy, které pořídilo NATO, jsou odlišné.

Kvůli chybnému posudku na nízkou cenu radarů skončil na ministerstvu jeden úředník.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků