Hlavní obsah
Chrám sv. Víta Foto: Profimedia.cz

Rozluka státu a církve bude bolet - už začaly tahanice o majetek

Stejně jako rozvod bývá bolavější a dražší, než účastníci očekávali, bude i rozluka státu s církvemi startující 1. ledna zákonem o restitucích mnohem klopotnější, než jak prozatím tvrdili politici i církevní představitelé.

Chrám sv. Víta Foto: Profimedia.cz
Rozluka státu a církve bude bolet - už začaly tahanice o majetek

Už se totiž objevily případy, kdy pozemkový fond, který blokovaný majetek církví spravuje, vydal majetek určený církvím například fyzickému restituentovi nebo obci, a zadělal tak na vleklý spor. Stalo se tak navzdory tomu, že zákon o půdě už z devadesátých let obsahuje paragraf, který dřívější majetek církví blokuje až do „restituční tečky“.

Jde sice zatím o několik případů, ale lze očekávat, že církve se o majetek budou soudit. Pokud vyhrají, stát by musel současným vlastníkům, kteří získali majetek v dobré víře, vyplatit náhradu.

„Je to problém a zřejmě to bude problém i finanční, protože za porušení zákona státními orgány nese odpovědnost stát,“ řekl Právu poslanec ODS Marek Benda, který je spolutvůrcem zákona.

O pozemky se např. chce soudit českobudějovické biskupství, kterému patřily zajímavé pozemky v blízkosti Českých Budějovic a byly přes blokaci soudem přisouzeny jinému restituentovi.

Interaktivní mapa církevních restitucí funguje na několika statutárních úrovních.

Foto: www.cirkevrestituce.cz

O zámeček ve středočeských Řevnicích se už žalobou začali přít dominikáni, jimž objekt i s pozemky vzali komunisté, s obecním úřadem, který budovu získal v 90. letech. Dnes je tam umělecká škola a kulturní centrum.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub vybízí ke smíru, i když je zákon na straně církví: „Církev má zájem být v těchto situacích maximálně vstřícná, a proto i řád dominikánů je připraven využít všech možností k dohodě,“ uvedl v prohlášení. Právu řekl, že se rýsuje dohoda na dlouhodobý pronájem za symbolickou cenu.

Podle restitučního zákona majetek vrací pouze stát, nikoliv tedy obce, kraje, ani soukromé osoby. Církve budou mít rok na podání žádostí. Pozemkový fond a Lesy ČR dostanou šest měsíců na jejich vyřízení. Pokud ale budou mít úřady pochybnosti, že majetek církvím nepatřil, protože o něj přišly např. v některé z pozemkových reforem, případ přesunou na pozemkový úřad.

Ten bude muset ve správním řízení rozhodnout maximálně do jednoho roku. Pokud církve neuspějí ani u správního řízení, budou se moci obrátit na soud.

Spory o náhrady a důkazní břemeno

Podle náměstka pozemkového fondu Petra Šťovíčka, který od Nového roku povede Státní pozemkový úřad (sloučí pozemkové úřady), sporných případů bude dost.

Jde například o to, zda za majetek zabavený církvím po válce v rámci druhé pozemkové reformy (1945–48) byly, či nebyly vyplaceny finanční náhrady. Případy, kdy vyplaceny nebyly, církve chtějí zařadit do dnešních restitucí. Podle nich se totiž taková nevyřešená kauza protáhla do rozhodného období, které je ohraničeno léty 1948–1990.

„Nedokážu to zatím kvantifikovat, ale bude to určitě hodně práce,“ řekl Právu Šťovíček. Holub za biskupy namítá: „Existují stohy papírů, že se finanční vyrovnání bude řešit později, ale nikdy řešeno nebylo. Potom bude na straně pozemkového úřadu, aby dokázal opak, že někdy k narovnání došlo.“

S tím ale nesouhlasí Šťovíček: „Zákon říká, že oprávněná osoba musí osvědčit skutečnosti, které zakládají její nárok na vydání.“

Do právního dilema nevnáší jasno ani zákonodárce. „Nárok musí dokazovat oprávněná osoba, tedy církev. Pokud ale bude tvrdit, že nic vyplaceno nebylo, tak bude muset stát dokázat, že něco vyplaceno bylo,“ řekl Právu Benda.

Hlavně pomalu

Spory budou i kvůli technickým problémům. „Někde bude třeba zápis nečitelný, určitě se řada dokumentů nedohledá a my nebudeme vědět, jestli skutečně došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na vydání, nebo jestli to bylo zabrání státem bez právního důvodu. To bude muset vyřešit soud,“ poznamenal Šťovíček.

Úřady se také obávají, že je církve hned zkraje roku zahltí. Šťovíček proto už požádal zástupce Biskupské konference, aby žádosti podávali pozvolna.

„Pokud dostaneme naráz hodně žádostí, tak těžko mezi nimi najdeme lehčí případy, které půjdou vyřešit hned, a budeme muset vše řešit postupně, jak to přijde,“ dodal Šťovíček.

Generální sekretář biskupů Holub s tím souhlasí. Připomněl, že většina farností ještě nemá všechny potřebné doklady v ruce. „Protože teprve od ledna budou moci farnosti získávat listy vlastníků bez poplatku, tak významná část bude žádána postupně,“ podotkl Holub.

Církve budou muset úřadům doložit, že jsou registrovanou církví. Řada farností bude muset dokázat, že jsou nástupníkem jiného církevního subjektu, který zanikl.

„Jednalo se o obročí, prebendy, mešní nadace a fondy. Ty se většinou sloučily s farnostmi. Ty budou muset dokázat nepřetržitou linii historického nástupnictví,“ uvedl Šťovíček. Poté budou muset dokázat většinou výpisem z pozemkové knihy, že jim majetek ještě po únoru 1948 patřil. Také budou muset doložit, za jakých okolností jim byl majetek státem odebrán.

Co si církev nárokuje

Interaktivní mapa ukazuje, jakou výměru pozemků si církev v jednotlivých katastrech nárokuje.

Naleznete ji na www.cirkevrestituce.cz

Zákon počítá, že církve dostanou zpátky majetek v hodnotě 75 miliard korun, zhruba 30 tisíc hektarů půdy a 150 tisíc hektarů lesů. Za nevydaný majetek získají 59 miliard, které jim bude stát splácet 30 let. S inflací to může být až 96 miliard.
Navíc bude stát dále 17 let přispívat na platy duchovních. Tři roky 1,4 miliardy jako dnes, každý další rok se podpora bude o pět procent snižovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků