Hlavní obsah

Restituční tečka se státu prodraží, žadatelé hrozí soudy

Právo, Oldřich Danda

Ani po čtvrt století se desítkám tisíc restituentů nepodařilo získat zpět vyvlastněnou půdu a ani náhradní pozemky. Šanci dostat od státu přiměřenou satisfakci mají jen do poloviny příštího roku, kdy začne platit tzv. restituční tečka. Pak jim stát za nevrácené pozemky zaplatí pouze odškodnění, které může být až tisícinásobně nižší než cena nevydaných pozemků.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Ministerstvo zemědělství, které tečku prosadilo, počítá, že na náhradách vyplatí půl miliardy korun, ale lze očekávat, že účet se podstatně znásobí, až o nárocích začnou rozhodovat soudy.

Restituenti to považují za další křivdu, kterou na nich stát páchá, a budou se proti ní bránit všemi prostředky, tedy soudit se se státem o plnou náhradu.

Jedním z restituentů je advokát Marek Hlaváč. Jeho dědeček v 90. letech požádal o vrácení 50 hektarů, na nichž v pražských Malešicích po válce hospodařila jeho rodina a které jim byly v 50. letech znárodněny. Zpět dostal necelou třetinu původních i náhradních pozemků.

Pro převod oprávněným osobám je v současné době evidováno cca 30 tisíc hektarů půdy
Mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.

S restituční tečkou se nechce smířit, a proto založil Spolek pro ochranu zájmů restituentů, který bude lobbovat za zrušení zákona nebo za jeho úpravu. Také podpoří restituenty ve sporech o výši náhrady.

„Počítám, že pokud restituční tečka bude naplněna a nebude zrušena Ústavním soudem, tak všechny oprávněné osoby se budou domáhat přecenění,“ řekl Právu Hlaváč. Připomněl, že restituenti se mohou opírat o přelomový rozsudek z letošního srpna, kdy se Ústavní soud zastal dvou restituentek z Mníšku pod Brdy a řekl, že finanční náhrada musí být „rozumná a přiměřená“. [celá zpráva]

80 tisíc za pozemek v hodnotě 40 miliónů

Státní pozemkový úřad (SPÚ), který nároky restituentů řeší, by měl vypořádat okolo 45 tisíc požadavků. Velká část z nich je malého rozsahu, ale najdou se i nároky v řadech desítek miliónů. Příkladem může být např. pan Bořivoj, který před 25 lety požádal o vrácení 10 tisíc metrů v pražských Strašnicích.

Nepodařilo se mu sjednat ani vydání přiměřených náhradních pozemků. Podle advokáta Petra Meduny, který se restitucemi dlouhodobě zabývá, se příští rok bude muset smířit s finanční kompenzací 80 tisíc korun, přičemž pozemek má hodnotu 40 miliónů korun.

Podle předsedy spolku Petra Fišera by nejlepším řešením bylo zrušení restituční tečky. „Nebude-li to možné, pak v úvahu přichází doplnění zákona přechodnými ustanoveními, která by stanovila, na jaké případy se tečka nevztahuje,“ řekl. Dodal, že ze zákona totiž není jasné, zda se tečka bude týkat i těch lidí, kteří jsou ve své při o náhradní pozemky u konce ve správním řízení či u soudu.

O zvýšení náhrad stát neuvažuje

SPÚ hájí restituční tečku tím, že stát již nemá k dispozici dost kvalitních pozemků, které by restituenty uspokojily. „Pro převod oprávněným osobám je v současné době evidováno ve vlastnictví státu s příslušností hospodaření SPÚ cca 30 tisíc hektarů půdy,“ řekla Právu mluvčí úřadu Monika Machtová. Úřad ještě spravuje blokované pozemky, např. o které se soudí církev, nebo pozemkovou rezervu. Celkově jde až 160 tisíc hektarů půdy.

O zrušení restituční tečky SPÚ neuvažuje stejně jako o zvýšení finanční náhrady. „SPÚ při stanovování výše peněžité náhrady za nevydané pozemky musí postupovat podle zákona o půdě z roku 1991, který jednoznačně odkazuje na oceňovací předpis z roku 1990,“ dodala Machtová.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám