Článek
„Cílem komunistické strany je nahrazení soukromého vlastnictví rozhodujících výrobních prostředků celospolečenským, jež odstraní ono zcizování hodnot majetnými, nepracujícími třídami,“ píše se v úvodu materiálu, který nese podpis člena širšího vedení KSČM Milana Havlíčka.
Autoři textu hlásají, že „první etapa překonání soudobého protilidového, nedemokratického totalitního kapitalistického režimu proběhne formou revolučních, lidově demokratických přeměn.“
„Místo a úloha komunistické strany v tomto procesu bude spočívat nejen v osvětové, informační a propagandistické činnosti, ale i v řídící a organizátorské práci mezi lidmi při důsledném respektování demokratických principů, zejména na základě podřizování zájmů menšiny zájmům většiny,“ představují si budoucnost radikálové.
Chtějí povolávat k odpovědnosti
Radikální komunisté dále představili dvacet programových tezí, které chtějí po „vítězství pracujícího lidu“ prosadit. Jde například o požadavek „navrátit majetek pracujícímu lidu“ nebo zespolečenštění, tedy znárodnění, a to výrobních kapacit, přírodních zdrojů, dopravní a komunikační infrastruktury, médií, bank a jiných finančních institucí.
Radikálové také chtějí „povolat k odpovědnosti všechny, kteří zapříčinili ekonomický, společenský a morální úpadek země“. Pracovat ve prospěch společnosti pak bude podle tvrdého jádra KSČM „povinností všech práceschopných lidí“.
Pokud by se někdo pokusil „výdobytky“ lidově demokratického státu vysněného stalinisty kritizovat, bude umlčen. Pisatelé míří i do mezinárodní sféry. Na mušku si vzali NATO, jehož je Česko členem. „Iniciovat úsilí směřující ke zrušení NATO a podobných vojenských uskupení, jež slouží zájmům mezinárodního kapitálu,“ slibují.
Grospič: je to jeden z příspěvků do diskuse
Uvnitř KSČM představuje konzervativní kruhy, volající po větší radikálnosti strany, skupina kolem místopředsedy Stanislava Grospiče a šéfky pražských komunistů Marty Semelové. Grospič se na dotaz Práva ke stalinistickému dokumentu příliš nehlásil, ale potvrdil, že je součástí debaty před sjezdem KSČM, který se uskuteční v roce 2012. „Je to čistě diskusní,“ tvrdil. „Je to jeden z mnoha názorů, který zazněl,“ doplnil Grospič.
Bývalý místopředseda KSČM Jiří Dolejš stalinistické teze odmítl. „To, že vznikají soukromé iniciativy, které jdou v některých ohledech za rámec dosavadní programové orientace KSČM, vnímám jako určitý folklór. Nedomnívám se, že KSČM je teď v situaci, že bychom vyhlašovali znárodňovací kampaň vracející nás do postátněné ekonomiky před rokem 1989,“ uvedl.
KSČM nyní čelí snahám o zrušení. Vnitro chystá návrh pro vládu, ta by jej pak mohla předložit Nejvyššímu správnímu soudu. Dolejš na dotaz Práva připustil, že radikální komunisté svou stranu v tomto směru ohrožují. „Myslím, že bychom všichni měli být do té míry odpovědní, že bychom měli respektovat programové dokumenty nebo o nich diskutovat takovým způsobem, který by nevedl k obavám, pokud jde o demokratické řešení našich programových cílů,“ prohlásil.
Haškovi běhá mráz po zádech
Program radikálních komunistů se objevil v době, kdy šéf ČSSD Bohuslav Sobotka připouští po volbách menšinovou vládu své strany s podporou KSČM. Sobotka před návratem ke stalinismu komunisty varoval.
„Pokud komunisté půjdou cestou nějakého návratu k těm negativním, stalinistickým kořenům, tak s nimi žádná politická strana nebude chtít mít nic společného,“ řekl Právu.
První místopředseda ČSSD Michal Hašek je z programu rudých radikálů šokován. Soc. dem. se podle něj o takovou KSČM nemůže opírat. „Při čtení některých pasáží mi běhá mráz po zádech. Není pro mě představitelné, aby se moderní ČSSD v případě vládního angažmá opírala o KSČM s takovými programovými tezemi,“ sdělil Hašek.