Hlavní obsah

První československou olympijskou medaili získal sudetský Němec

Právo, Jaroslav Švehla

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Liberec

Jen několik týdnů před tím, než naši olympionici odlétli do Soči bojovat o cenné kovy, spatřila světlo světa znovu po dlouhých desetiletích vůbec první medaile ze zimní olympiády pro československou reprezentaci. V roce 1928 na II. ZOH ve Svatém Mořici se pro české barvy podařilo Rudolfu Burkertovi vybojovat bronz ve skocích na lyžích.

Foto: archiv Jaroslava Zemana

Rudolf Burkert

Článek

Burkert byl sudetský Němec. Žil v obci Polaun, což je dnešní Horní Polubný, na pomezí Jizerských hor a Krkonoš.

První olympijskou medaili, po níž se slehla zem, spolu s dalšími cennými kovy získal teprve nedávno z pozůstalosti Burkertovy rodiny jablonecký senátor ­Jaroslav Zeman (ODS), který v Albrechticích provozuje nejstarší továrnu na výrobu hraček a zajímá se o historii regionu.

Foto: Jaroslav Švehla, Právo

První československá olympijská mediale se vrátila do ČR

„Poprvé jsem jméno Burkert uslyšel od svého učitele. Když jsme jeli na lyžích na Polubný, tak nám říkal, tady bydlel první československý olympijský medailista. Namítl jsem, že první byl přece Raška, a on odpověděl, že první byl Burkert,“ vzpomíná Zeman a na desce potažené sametem přejíždí prsty po medailích, které po letech ztratily původní lesk, ale získaly o to větší cenu.

„Podruhé jsem se s jeho jménem setkal tady v Jiřetíně pod Bukovou v továrně Tofa. Staral se tu o vlek a sjezdovky,“ pokračuje v líčení osudu pozapomenutého reprezentanta Zeman.

Zemřel v západním Německu

Podle jeho slov se Burkert vyhnul rukování do války kvůli zranění nohy. To také ukončilo jeho kariéru. Po roce 1945 nebyl odsunutý, žil v Jiřetíně až do roku 1964. Pak odešel do západního Německa, kde v roce 1985 jako jednaosmdesátiletý zemřel.

Foto: archiv Jaroslava Zemana

Rudolf Burkert

Před dvěma lety se Zeman začal o kdysi slavného lyžaře více zajímat. Svého kamaráda poslal pátrat za hranice po Burkertových dětech. Dcera žijící v Dü­sseldorfu krátce před smrtí Zemanovi darovala otcovy lyže a batoh. Na sklonku loňského roku od posledního žijícího Burkertova syna získal poháry a zmiňované medaile.

„Bylo to štěstí, protože byl v Čechách na návštěvě a bohužel o těchto Vánocích v Plavech zemřel. Bůhví, co by se s ­pozů­stalostí stalo,“ přemítá Zeman.

První mistr světa

Olympijskou medaili v získaných materiálech amatérský badatel prý vůbec nečekal. Bylo to pro něj překvapení. Předpokládal, že je uložená v nějakém muzeu, nebo ji má někde uloženou Český olympijský výbor.

„Je to unikát. Nechybí tu ale ani medaile za titul mistra světa mezi sdruženáři na šampionátu v italské Cortině v roce 1927. Podle výsledkových listin by tak byl také prvním československým mistrem světa,“ usmívá se Zeman nad tlustou knihou mapující žebříčky lyžařských výsledků z minulého století.

Všechny medaile a dobové dokumenty si bude moci brzy prohlédnout i veřejnost. Ve výstavních prostorách své továrny připravuje o Burkertovi expozici.

Podle informací zveřejněných v měsíčníku Krkonoše–Jizerské hory Burkert začal se závodní činností poměrně pozdě, s největší pravděpodobností až v roce 1925. Jeho doménou byl skok na lyžích. Provedení v jeho podání uznávali a obdivovali přední švédští a norští skokani, tvořící v té době světovou extratřídu. Obzvláště jim imponovala razance a nádherná technika vlastního letu. Tehdy skokani na lyžích kroužili za letu vzduchem rukama, předpaženýma před sebe.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám