Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Případů syndromu třeseného dítěte jsou desítky ročně. Dvacet procent miminek zemře

Na začátku je plačící miminko, na konci trvalé poškození mozku. Nebo dokonce smrt. Jde o případy, kdy se rodiče ve vypjatých situacích pokoušeli dítě utišit tak, že jím silně zatřásli.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Případů syndromu třeseného dítěte jsou desítky ročně. Dvacet procent miminek zemře

Počet případů syndromu třeseného dítěte, závažného poranění mozku, jež bylo popsáno už v 70. letech 20. století a dnes je vnímáno coby týrání dítěte, se v Česku odhaduje na desítky ročně. Přispívá k tomu i neinformovanost mnoha rodičů.

„V prvním roce miminko může křikem strávit i několik hodin denně. Někdy mu něco chybí, jindy je to přirozený projev temperamentu. Nezvládá-li pečující osoba už svůj emoční stav a nervy, ať ho raději položí do postýlky a odejde se na pár minut uklidnit jinam,“ radí Ivan Peychl, primář pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce.

Vůbec nejhorší poranění dětského mozku vznikají v případech, kdy třesení končí nárazem, například vhozením dítěte do postýlky.

„V České republice zatím nejsou přesné statistiky. Ve Spojených státech jde ročně o několik desítek tisíc případů. Sám jsem řešil za svou praxi čtyři případy, takže u nás jich bude několik desítek za rok. Rodiče většinou vůbec nevědí, že tohle je příčina potíží jejich potomka. Přicházejí s křečemi dítěte, poruchou vědomí, zvracením, s tím, že miminko je apatické, nebo naopak hodně křičí,“ vyjmenovává první následky třesení primář Peychl.

Děje se to mužům a při hlídání

„Právě s křečovým stavem miminka za námi přišli sedmnáctiletá matka a dvacetiletý otec, který se už od začátku jevil jako velmi prchlivý a agresivní. Vyšetření CT odhalilo subdurální krvácení do mozku, jež si vyžádalo chirurgický zákrok. Až později se otec přiznal, že s miminkem silně třásl. Nakonec se to u tohoto dítěte obešlo bez trvalých následků. Pokud vím, matka se pak s otcem rozvedla a našla si jiného partnera,“ popsal Právu případ se šťastným koncem lékař.

Bez následků po takovémto zacházení vyroste dvacet procent dětí, šedesát procent si odnese neurologické následky, mentální retardaci různého stupně, může trpět epileptickými záchvaty, slepotou, ztrátou sluchu nebo ochrnutím. Dvacet procent těchto dětí zemře.

Daného nebezpečného zacházení s plačícím dítětem se v 90 procentech případů dopouští otec nebo matčin partner. Ve zbylých případech jde převážně o osoby, jimž bylo miminko svěřeno na hlídání. „Matky bývají fyzicky i mentálně nastaveny tak, aby dokázaly vydržet i hodiny pláče,“ dodává Peychl.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků