Hlavní obsah

Při 101 zákonodárcích by se ročně ušetřilo 268 miliónů

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová
Praha

Šéf ANO Andrej Babiš nedávno překvapil nápadem, že Česku by stačilo 101 zákonodárců místo současných 281 členů dvoukomorového parlamentu. Pokud by pro to získal podporu Sněmovny i Senátu, srazil by jejich roční výdaje zhruba o 268 miliónů korun.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ve Sněmonvě

Článek

SenátSněmovna hospodaří dohromady ročně s více než 1,73 miliardy korun. Tolik mají na platy a náhrady zákonodárců, na platy zaměstnanců, investice a provoz svých sídel, včetně energií, tepla, telefonů, poštovného, cestovného, na auta i na příspěvky na činnost klubů.

Podle údajů poskytnutých kancelářemi komor Právu přímé náklady na všech jejich 281 členů z toho činily loni 418,4 miliónu korun. Na jednoho to bylo, bez platů, 1 488 818 korun.

Při 101 lidech by celkové výdaje byly pouze 150,37 miliónu korun. Jsou v tom náhrady poslanců a senátorů na reprezentaci a dopravu, výdaje za odborné expertizy, za kanceláře ve volebních obvodech, platy asistentů. Dále náklady na ubytování a poslední položkou jsou faktury za telefony a internet.

Poslanci a senátoři mají v pražských palácích, kde sídlí, veškerý komfort: kanceláře, kancelářskou techniku, pevné telefonní linky. Ve Sněmovně o ně pečuje 360 zaměstnanců, v Senátu jich je 213. Je otázkou, jak by se jejich počet snížil, kdyby se starali o méně zákonodárců.

Dál by musela pracovat knihovna, spisovna, protokol, legislativa, účtárna i několik restaurací a další odbory. Vypočítat úsporu na zaměstnance tak není možné. Jejich průměrné platy byly loni podle státního rozpočtu ve Sněmovně těsně pod 40 tisíci a v Senátu o tři tisíce méně.

Peníze na konto

Babiš by zkrouhl počet poslanců z 200 na 101. Netají se ani myšlenkou úplně zrušit horní komoru. S tím by však nyní těžko uspěl, protože zrušit Senát lze jen novelou ústavy, a pro tu by museli zvednout ruce s poslanci i samotní senátoři.

Jedinými položkami, které posílá parlament přímo na účty jednotlivých zákonodárců, jsou plat spolu se dvěma paušálními náhradami. Obojí podléhá zdanění. Plat se pohybuje v rozmezí 65 700 Kč, což je hrubý plat bez jakýchkoli funkčních příplatků, až 176 400, což je plat předsedů komor. Protože funkcemi s příplatky se to v obou komorách jen hemží, tento základ bere pouze 51 lidí, třicet ze dvou set ve Sněmovně a 21 ze všech 81 senátorů.

Každý zákonodárce má nárok ročně na 117 600 Kč paušálně na reprezentaci a k tomu sumu na dopravu podle vzdálenosti od hlavního města. Loni se jednalo o částku mezi 292 800 a 438 000 korunami. Paušální náhrady loni ukrojily z rozpočtu obou komor parlamentu 123 074 670 korun.

Ubytování zadarmo

Podle zákona má každý mimopražský poslanec a senátor nárok na ubytování v sídle komory, tedy v Praze. Ti, kteří nevyužijí ubytoven, kterými obě komory disponují, nebo na ně již místo nezbude, si mohou najít byt v Praze sami do limitu 17 tisíc korun měsíčně. Tuto možnost loni využilo 92 poslanců a 64 senátorů. Parlament za ně zaplatil téměř 29 miliónů korun. Maximální částku si nasmlouvalo 113 zákonodárců.

Sněmovna má dvě ubytovny – v blízkosti komory v Nerudově ulici a v Rumunské na Vinohradech. Senát pak v Jinonicích v Praze 5.

Zázemí v obvodech

Až na osm výjimek platí parlament všem členům nájem kanceláře vybavené nábytkem, telefonem, kancelářskou technikou. Peníze posílá parlament přímo majitelům kanceláří. Celkem to loni bylo 76 970 072 korun.

Limit pro výši nájmu je dán velikostí města, ve kterém kancelář je. Nejdražší měsíční nájem, až 32 tisíc korun, si mohou dovolit zákonodárci v Praze.

Kancelář podle webových oficiálních stránek nemají poslanci Andrej Babiš a Jiří Zlatuška (ANO) a senátor Libor Michálek (za piráty, zelené a lidovce). Peníze nefakturují ani senátoři Ivo Valenta (za Stranu soukromníků), který má kancelář v domě své  firmy. „Kancelář platím ze svého, za uplynulý rok jsem státu ušetřil až 200 tisíc korun za pronájem své regionální kanceláře,“ uvádí Valenta na internetu. Ve vlastních firmách, tedy za své, mají kanceláře i senátor Jiří Hlavatý a poslanec Miloš Babiš (oba za ANO).

Asistenti a pomoc

Nejvyšší položkou jsou platy asistentů, pro které měl loni každý člen parlamentu k dispozici 39 000 Kč měsíčně, bez ohledu na to, kolik jich má. Sumu mezi ně musí rozdělit. Jak, je jen na něm. Asistenti každý měsíc předkládají poslanci či senátorovi fakturu k podpisu. Až pak parlament faktury může proplatit. Loni to dohromady bylo 124,9 miliónu korun.

Asistenti přitom nejsou jedinými pomocníky zákonodárců, kteří mají nárok ještě na 182 448 korun ročně na tzv. odborné a administrativní práce. Nemusí přitom nikomu prokazovat, jakou práci za tyto peníze, na které podepisují faktury, získali. Dohromady tak na konto poradenských služeb šlo dalších 47,4 miliónu korun.

Nejmenší položkou jsou platby za telefonní účty. Je to jediná náhrada, která se s léty snižovala. Nyní to je již „jen“ pět tisíc, protože původních sedm tisíc málokdo plně využil. I loni maximálních 60 000 vyúčtovalo Sněmovně pouze šest poslanců. V Senátu nepředložil tak vysoké účty nikdo. Dohromady loni poslanci provolali 7,4 miliónu korun a senátoři o pět miliónů méně.

Reklama

Výběr článků

Načítám