Povodněmi hrozí i slabší deště. Půda je nasáklá

„Česko má za sebou vodní bombu – za posledních 24 hodin spadly extrémní srážky, a to na Královéhradecku v Rychnově nad Kněžnou – 115 mm, většina spadla během tří hodin. Vysoké srážkové úhrny hlásily i Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj,“ připomíná meteoroložka a konstatuje: „Máme před sebou deštivý celý víkend – na severovýchodě území očekáváme i nadále vydatné srážky.“

Uplynulé dny a týdny změnily vlastnosti půdy. „Nasycenost je už hodně vysoká. Proto je nebezpečné, když se objeví i srážky o úhrnu už jen 20 mm,“ upozorňuje Honsová.

Proč si příroda už nedokáže sama poradit a vsáknout další srážky, vysvětluje Petr Šercl, hydrolog povrchových vod z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Množství odteklé vody závisí na intenzitě srážek, velikosti zasažené plochy a jejím nasycení vodou a také na fyzicko-geografických podmínkách území. Pokud intenzivní déšť spadne do sklonitého území, vyvolá větší a rychlejší odtokovou odezvu, než když spadne do roviny.

Například nejintenzivnější srážky byly v neděli 14. června v okolí Kolína, kde spadlo více než 100 mm za tři hodiny, ale voda se tam buď vsakovala, nebo zůstávala stát v terénních sníženinách. Naopak v oblasti Železných hor vlivem sklonitého terénu došlo k zaplavení několika obcí, přestože intenzita i úhrn srážek byly menší,“ popsal Právu.

Ve chvílích, kdy přívalové deště naberou takové síly jako v posledních dnech, ovšem nepomůže nic. „Samozřejmě jsou místa, kde je hospodaření se zemědělskou půdou nešetrné. Hlavním problémem je zejména eroze, kdy voda splaví ornici a přilehlé pozemky může zasáhnout bahnotok. V situaci velmi intenzivních přívalových srážek však dochází k erozi a povrchovému odtoku i v přirozeném terénu, kdy záleží zejména na infiltrační schopnosti půdy,“ vysvětluje hydrolog.

Abychom mohli alespoň na některých místech opět spoléhat na to, že si příroda sama poradí a nesmete nás blesková povodeň, musí se půda zbavit přebytečné vody.

„Bude záležet na délce slunečního svitu a každém stupínku teploměru, zkomplikují to mlhy a ranní rosa. Horší to bude samozřejmě v lesních porostech. Určitě to půjde rychleji v Čechách, kde se už ve čtvrtek a v pátek dočkáme třicetistupňových teplot. Horší to bude na severovýchodě republiky, kde bude pršet ještě v pondělí a úterý,“ doplnila výhled na příští týden Honsová.

Jakmile půda vyschne do normálu, můžeme se vrátit k návodu, jak krajině pomoci, aby si se spadlými kapkami poradila.

„Bleskové povodně jsou do značné míry důsledkem zdevastované krajiny a mrtvé zemědělské půdy, jež ztratila svou retenční schopnost. Dešťová voda si pak, místo aby se vsákla, hledá cestu po povrchu. Ta, která se vsáknout stihne, je navíc často rychle odváděna z půdy pryč melioračními trubkami. V údolí pak vybetonované koryto potoka nezvládne náhlý příval vody a dojde k zaplavení vesnice,“ konstatuje spolupředsedkyně strany zelených Magdalena Davis.

„Nejefektivnější obranou proti bleskovým povodním není rozšiřování či prohlubování potoků a budování vyšších zpevněných břehů, ale zadržování vody v co nejvyšších polohách. K tomu dobře slouží mokřady, průlehy a zasakovací pásy ve svazích nebo stromořadí kopírující vrstevnici. Také vhodně vytipované zaslepování meliorací a navrácení potoků do původních, klikatých koryt. Voda pak teče pomaleji a více se jí vsákne nebo rozlije do okolní nivy,“ připomíná Magdalena Davis.