Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Novinky

Potomci J. A. Bati odškodnění za zkonfiskovanou vilu nezískají, rozhodl soud

Městský soud v Praze ve čtvrtek odmítl odvolání, které podala pětice dědiců podnikatele Jana Antonína Bati. Ti se domáhají náhrady za vilu a pozemek, který stát v roce 1947 zkonfiskoval za Baťovu údajnou kolaboraci s nacisty.

Ilustrační foto Foto: Novinky
Potomci J. A. Bati odškodnění za zkonfiskovanou vilu nezískají, rozhodl soud

Dědicové se domáhají náhrady ve výši přes 56 miliónů korun za funkcionalistickou vilu a pozemek v centru Zlína. Dům nechal Baťa pro sebe a svou rodinu postavit na konci 20. let minulého století.

Proti verdiktu je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Žalobu podala v roce 2010 pětice Baťových příbuzných, kteří žijí v Jižní Americe. Spor se táhl dlouhou dobu, protože soud nejprve musel ověřovat, zda jsou žalobci skutečně spřízněni s Janem Antonínem Baťou a mají tedy právo být žalující stranou.

Očištění jména se dočkal po 60 letech

Jan Antonín Baťa (1898 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Baťa byl v roce 1947 v nepřítomnosti odsouzen na 15 let vězení za to, že se veřejně nehlásil k odboji proti nacistům. Rozsudek byl v roce 2007 zrušen. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že jeho podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.

Baťa vedl ještě za svého života soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků