Článek
Před čtyřmi dny souhlasili s přechodným ročním snížením svých platů o čtyři procenta a se zdaněním tzv. paušálních náhrad. Tyto náhrady dosahující až 43 300 korun měsíčně dostávají na dopravu, stravu a reprezentaci.
Šplíchalův návrh, který leží ve Sněmovně už rok, měla začít Sněmovna projednávat na právě zahájené schůzi komory. Poslanec ale sám požádal o vyřazení tohoto bodu z programu schůze. A nikdo neprotestoval. Jen zelení, několik jednotlivců z ODS a nezařazených chtělo zákon projednávat, bylo to ale pouze 12 hlasů.
Na projednání prý není vhodná doba
Svůj návrh na vyřazení novely zákona o platech ústavních činitelů, který jim bezplatnou veřejnou dopravu zaručuje, ironicky zdůvodnil Šplíchal „roční zkušeností a zájmem poslanců“.
„Dohodli jsme se na klubu, že nyní není vhodná doba pro projednání návrhu,“ přiblížil svou motivaci na dotaz Práva Šplíchal s argumentem, že program schůze dolní komory je nabitý. Návrhu se prý ale nehodlá vzdát a klub soc. dem. ho podle něj chce podpořit. Když ho před rokem poslanec předložil, zdůvodňoval to tím, že poslanci i senátoři mají dost peněz na dopravu, a tudíž by neměl být problém změnu schválit.
Jenže kvůli schválení Janotova úsporného balíčku se zákonodárcům příští rok tyto peníze o několik tisíc zkrátí a je otázkou, zda budou ochotni si ještě dále utahovat opasky.
To ovšem poslanci netuší, že se stejným nápadem – tedy zrušit veřejnou dopravu zdarma – možná přijde Senát, který má Janotův balíček a snížení platů o čtyři procenta projednávat příští týden.
„Chtěl bych do platového zákona doplnit zrušení bezplatné dopravy,“ řekl včera Právu šéf senátního ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS). Ještě se ale poradí s kolegy, zda Senát návrh dále doplní.
Úmysl, nebo nepozornost?
Téměř jisté je ale podle Kubery to, že horní komora změnu platového zákona pošle Sněmovně zpět. Důvod je jasný: poslanci sice minulý týden vypustili ze zákona o dani z příjmu výjimku, která dosud umožňuje ústavním činitelům pobírat tzv. paušální náhrady nezdaněné, ale stejnou úpravu odmítli promítnout i do zákona o platech ústavních činitelů.
Ústavní činitelé by tedy i příští rok nadále pobírali desetitisícové náhrady bez zdanění. „Je to tak,“ tvrdí Kubera i právníci.
Poslanci popírají, že bylo jejich záměrem vyrobit takový rozpor, aby nepřišli o peníze. „Nechci nikomu křivdit a myslím, že to byla jen nepozornost,“ řekl Právu Petr Braný (KSČM), který doplnění platového zákona o zdanění náhrad bezúspěšně prosazoval. Poslanec předpokládá, že Senát tuto chybu napraví.
Úmysl popírá také místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Zdeněk Jičínský (ČSSD), podle kterého byl balíček i platový zákon přijímán ve zmatku.
Stejně tak šéf výboru Marek Benda (ODS). Ten tvrdí, že rozpor v obou zákonech nevidí. „Myslím, že v tom problém není, drželi jsme se vládního návrhu,“ řekl Právu. Benda tvrdí, že pro daňaře platí to, co mají ve svém zákonu a žádný jiný zákon je nezajímá. Z toho by tedy mělo plynout, že i kdyby se změna týkající se zdanění náhrad nedostala do platového zákona, ústavní činitelé budou muset zmíněné desetitisíce korun měsíčně danit.