Článek
Princip sdíleného pracovního místa spočívá v tom, že se o jednu pozici dělí více pracovníků s kratším úvazkem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si od změny slibuje zlepšení zaměstnávání matek s malými dětmi či seniorů. „Česká republika potřebuje systém na podporu částečných, flexibilních úvazků,“ uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Zaměstnavatele by chtěla motivovat ke zřizování sdílených míst dotacemi.
Rozdílné představy poslanců
Předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová a Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) poukazovali na to, že sdílená pracovní místa jsou pro zaměstnavatele dražší a návrh to neřeší. Skepsi k tomu, že zaměstnavatelé budou sdílená místa v souvislosti s navrhovanou novelou zřizovat, vyjádřil Jan Bauer (ODS). Pirátka Olga Richterová se pozastavila nad možnými dotacemi zaměstnavatelům. Naopak podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče není dobré vydat se cestou preference kratších úvazků, měly by se podle něho podporovat úvazky dlouhodobé.
Zálohované výživné má šanci. Na koho se budeme skládat příště, ptá se opozice
Komunisté kritizují také změnu započítávání dovolené, podle Grospiče není nutná. Dovolená by se podle vládního návrhu neměla poskytovat za odpracované dny, ale za odpracovanou dobu. Spojovala by se tedy s týdenní pracovní dobou a odrazily by se v ní snížené úvazky. KSČM prosazuje prodloužení základní dovolené o týden na pět týdnů.
Další změny zákoníku práce
Část novely o vysílání pracovníků reaguje na evropský předpis, který má mimo jiné omezit takzvaný sociální dumping s konkurováním nižší mzdou.
Dalším cílem předlohy je snížit administrativu. Zaměstnavatelé by už nemuseli vydávat potvrzení o ukončení dohody o provedení práce. Dostávali by ho dál jen lidé se srážkami nebo s nemocenským pojištěním. Zákoník upravuje doručování písemností zaměstnancům i zaměstnavatelům. Situaci komplikovalo to, že si lidé poštu nepřebírali a že se firmy nenacházely na uvedené adrese z rejstříku. Nově se budou písemnosti považovat po určité lhůtě za doručené.
Zpřesnit se mají také podmínky pro výpověď, kterou dá pracovník kvůli přechodu na jinou práci. Novela by navíc zvýšila jednorázové odškodnění pozůstalých po pracovníkovi, který zemřel v práci, a úhradu za zřízení pomníku či desky. V případě odškodného místo jednorázové částky nejméně 240 000 korun by to měl být nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Pro stanovení sumy se má používat průměrný výdělek za první tři čtvrtletí předchozího roku. Dosud se na pomník poskytovalo nejméně 20 000 korun, nově by to měl být aspoň 1,5násobek průměrné mzdy.