Hlavní obsah

Pomoc úřadů obětem domácího násilí vázne

Právo, Pavel Cechl

Pandemie se negativně podepsala na činnosti úřadů, organizací a institucí, které se podílejí na pomoci obětem domácího násilí, znásilnění a stalkování. Agresoři mohli v důsledku omezení pohybu a sociálních kontaktů oběti snadněji kontrolovat a ovládat.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Pandemie též poukázala na dlouhodobé mezery v poskytování pomoci obětem různých forem násilí, a to ze strany státních institucí – zejména policie, soudů a orgánů sociálně-právní ochrany dětí,“ konstatuje se ve zprávě o plnění akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí za loňský rok, kterou minulý týden projednala vláda.

V řadě případů podle ní neprobíhal monitoring domácností s výskytem násilí, většina případů domácího násilí a týrání dětí se v rámci projednávání soudů zcela zastavila, zatímco méně závažné případy byly řešeny nadále, orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) u většího počtu rodin, kde probíhalo násilí, doporučoval domluvu rodičů a významně chyběla krizová lůžka pro oběti domácího násilí.

Chybějící lůžk

Zpráva vycházela z výzkumu a analýzy, kterou prováděl Sociologický ústav Akademie věd ČR a Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. „Analýza poukázala také na to, že instituce státní správy jsou schopny zachytit a účinně řešit jen malou část případů domácího násilí. Značná část obětí domácího násilí tak systémem pomoci propadá,“ uvádí se ve zprávě.

Vykázaných domácích násilníků ubylo. Může za to lockdown

Krimi

Podle jiné analýzy, tentokrát vypracované ministerstvem práce a sociálních věcí, v Česku chybějí i lůžka či rodinná místa ve specializovaných azylových domech pro oběti domácího a genderově podmíněného násilí. Deficit byl vyčíslen na 680 až 3000 míst. Není ani dostatek poradenských služeb.

Z dat zveřejněných ve zprávě vyplývá, že mezi skupiny ohrožené domácím násilím nepatří pouze partnerky či v menší míře partneři útočníků nebo jejich staří rodiče, ale také děti.

Celkem podle dat intervenčních center loni bylo zaznamenáno 1170 případů vykázání násilné osoby, což je o 86 méně než předloni. „V rámci celkového počtu vykázání označila policie 1971 osob za ohrožené. Nejčastěji šlo o případy násilí ve vztahu soužití nezletilé dítě a rodič a druh, družka,“ uvádí text.

Poslanci chtějí zpřísnit tresty za znásilnění. A změnit jeho definici

Domácí

Pokud jde o stalking, zaznamenala loni policie 336 případů, přičemž jejich počet již druhým rokem klesá. Trestně stíháno bylo 229 lidí, z toho šestnáct žen.

Méně znásilnění

Meziročně poklesl i počet případů znásilnění, a to ze 683 na 639. K trestnímu stíhání doputovaly zhruba dvě třetiny z nich. „Podle odborných studií ale jde o přibližně pět až deset procent skutečného výskytu znásilnění,“ konstatuje text zprávy.

Nejčastěji jsou pachateli znásilnění muži, ale násilníci se najdou i mezi ženami. A přibylo jich. Ženy tvořily loni 1,7 procenta osob stíhaných za znásilnění, což je oproti předchozímu roku nárůst o jeden procentní bod. Vražd motivovaných osobními vztahy pak bylo podle zprávy loni 76, což je oproti roku před tím mírný nárůst.

Muž z Karlovarska týral těhotnou přítelkyni. Hrozí mu až osm let

Krimi

Úřady přitom podle výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách řadu úkolů, které jim byly v boji proti těmto násilným činům uloženy, neplní.

Například chybí kurzy pro odborný zdravotnický personál, které jsou na práci s oběťmi zaměřeny, ve vzdělávacích programech škol není problematika domácího násilí včetně šikany dostatečně zohledněna, neprobíhají osvětové kampaně ani není pro pracovníky OSPOD vypracován jednotný a vhodný nástroj pro identifikaci dětí ohrožených násilím v rodině.

Reklama

Výběr článků

Načítám