Hlavní obsah
Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów. Foto: Radek Petrášek, ČTK

Polský důl děsí Čechy v pohraničí, bojí se o vodu

Do Uhelné, okrajové části severočeského příhraničního města Hrádek nad Nisou, se Milan Starec se svou rodinou přistěhoval teprve přede dvěma lety. Od malé osady na návrší si sliboval klid i volnost pro své děti, jež budou moci ráno vyběhnout ven a vrátí se až na oběd, aniž by se o ně s manželkou musel bát.

Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów. Foto: Radek Petrášek, ČTK
Polský důl děsí Čechy v pohraničí, bojí se o vodu

Přání se Starcovi naplnila, teď se ale obává, že o klidný život na česko-polské hranici přijde. Reálně totiž hrozí, že do země na dohled od jeho domu se zakousnou rypadla těžařů z nedalekého polského hnědouhelného dolu Turów.

Těží se v něm už desítky let, Poláci ho ale nyní chtějí zásadně rozšířit, aby měli dost hnědého uhlí pro nový blok sousední elektrárny, který je už z devadesáti procent dokončený.

Polský hnědouhelný důl Turów

Foto: Radek Petrášek, ČTK

„Jsou dny, kdy o dolu za humny ani nevíme, a pak jsou dny, kdy kvůli hluku ani nemůžeme vydržet venku a zavíráme se doma,“ líčí Starec.

Studny na suchu?

Narůstající hluk a prach z dolu je ovšem jen střípkem z jeho obav. Největším strašákem je ztráta vody ze studní. „Snížení hladiny podzemní vody nutně nastane. Dno dolu se už teď, před jeho rozšířením, nachází pod úrovní hladiny moře,“ tvrdí obyvatel Uhelné.

Bojí se také, že těžba ohrozí stabilitu domů. „A je nepochybné, že kvůli devastaci krajiny ztratí naše nemovitosti svou hodnotu,“ shodují se se Starcem i další obyvatelé Uhelné.

Češi z pohraničí se v těchto dnech mobilizují. Už na konci tohoto týdne totiž vyprší lhůta, ve které mohou podat připomínky do mezistátního posuzování EIA o vlivech rozšířené polské těžby na životní prostředí.

Polský hnědouhelný důl Turów

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Jen prostřednictvím webového formuláře české pobočky mezinárodní organizace Greenpeace podalo připomínky už zhruba 3600 lidí.

„A každý den přibývají další. Doufáme, že svého práva využije co nejvíce místních, kteří s dolem sousedí a kteří na vlastní kůži zažívají negativní dopady těžby,“ věří Nikol Krejčová z Greenpeace.

Upozornila také na to, že nejvíce potenciálně postižené české oblasti, tedy Hrádecko a Frýdlantsko, nemají v rámci zveřejněné dokumentace EIA stejné postavení.

„Provozovatel polského dolu totiž připouští vliv těžby na úbytek vody v okolí Hrádku nad Nisou, ale odmítá, že by těžba měla vliv na vodu na Frýdlantsku. Tam by proto mělo proběhnout zkoumání Českou geologickou službou,“ dodala Krejčová.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků