Hlavní obsah
Švejnar, nebo Klaus? Politikům dá taktizování před prezidentskou volbou skutečně zabrat. Foto: Novinky

Politici taktizují: prezident by mohl být volen veřejně

Místopředseda poslanců ČSSD David Rath možná navrhne veřejnou volbu hlavy státu. Veřejně však byl zvolen dosud jen Václav Havel v prosinci 1989, poté se prezident vždy volil tajně. Proti veřejné volbě ale nemusí být lidovci a komunisté.

Švejnar, nebo Klaus? Politikům dá taktizování před prezidentskou volbou skutečně zabrat. Foto: Novinky
Politici taktizují: prezident by mohl být volen veřejně

Například ve Sněmovně by tak Rath mohla získat většinu. ČSSD má 72 poslanců, KSČM 26 a lidovci 13, celkem tedy 111 hlasů. Při plném obsazení 200členné komory by Rath potřeboval 101 hlasů.

Tyto plány ale může hatit ODS, která má v Senátu absolutní většinu (41 z 81) a veřejnou volbu nechce. A protože na způsobu volby se musí shodnout obě komory, může tento nápad ODS „vetovat“.

Pak by se mohli zapotit parlamentní legislativci. A to ve chvíli, kdy by se výsledek hlasování ve Sněmovně a v Senátu skutečně lišil. Dolní komora by teoreticky mohla odhlasovat veřejnou volbu a horní tajnou. Podle některých právníků by tak nebylo možné volbu uskutečnit do doby, než by se obě komory shodly.

Proti korupci?

Navíc nelze ještě říci, zda veřejnou volbu bude ČSSD prosazovat jako celek oficiálně, i když bez podpory možná nezůstane. „Tato otevřenost škrtne všechny možné pochybnosti, čachry, pokusy o nějaké korupčnictví, úplatkářství, přetahování,“ dodal Rath. ČSSD se o tom podle Ratha ještě nerozhodovala.

Václav Klaus má zatím jasnou podporu zákonodárců ODS. foto: Právo/Petr Hloušek

Veřejné hlasování, pro něž se v prosinci po původním odmítání zmínil také šéf ČSSD Jiří Paroubek, by mohlo nalézt oporu u komunistů. „Nevím, jaký postoj ke způsobu volby zaujme ODS, ale myslím, že KSČM by s veřejnou volbou mít problém nemusela,“ sdělil Právu šéf jejích poslanců Pavel Kováčik.

ODS chce volit tajně, zelení spíše také

ODS zřejmě vsadí na tajné hlasování volebními lístky do uren. „Rozhodně podporuji tajnou volbu. S výjimkou mimořádných situací, jako např. demonstrativní volba Václava Havla v roce 1989, má hlasování o osobách probíhat tajně,“ reagoval šéf poslanců ODS Petr Tluchoř.

Předsedkyně poslanců KDU-ČSL Michaela Šojdrová ale připomíná: „Kdyby to mělo zabránit všem různým spekulacím, kdo koho a co za to, tak bych se veřejné volbě nebránila.“

Podle ní bude také záležet na názoru lidoveckých poslanců a senátorů i samotných kandidátů. „Kdybych kandidovala na prezidenta, preferovala bych samozřejmě tajnou volbu,“ dodala.

Názor šéfky klubu zelených Kateřiny Jacques se blíží Tluchořovu pohledu. Jacques věří, že prezidenta bude volit nyní parlament naposledy. „Zvyklost je, že se volí tajně. Neuvažuji nad tím, komu to může víc nahrávat,“ uvedla.

:. Jan Švejnar má přislíbenou podporu ČSSD a Strany zelených.
foto: Právo/Petr Hloušek

Nejen politické dohody, ale i zdánlivé detaily totiž mohou sehrát klíčovou roli v situaci, kdy přívrženci Václava Klause ani Jana Švejnara nemají jisté, že právě jejich kandidát usedne na Hradě.

Taktizování proto nyní ovládlo politickou scénu. Proto by již příští týden měly zasednout sněmovní a senátní volební komise, aby dohodly pravidla. V nich jsou paritně zastoupeni představitelé všech parlamentních stran.

Nejvíce starostí zejména politikům ODS dělá snaha zajistit, aby nebylo možné v případě tajné volby kontrolovat hlasovací lístky poslanců a senátorů. V ČSSD totiž hledají způsob, jak uhlídat hlasování svých lidí třeba tak, že by volitelé procházeli k urně kolem svého stranického kolegy z volební komise tak, aby viděl, koho na lístku zaškrtli.

Žádný chumel!

ODS proto kuloárově říká, že volitelé by mohli lístky vkládat za plentou do obálky a teprve tu pak vhodit do urny. Před pěti lety se házely rovnou lístky.

Uren by mělo být letos méně, minule byly na začátku voleb čtyři. Bylo to prý méně přehledné a tehdy se v chumlu někteří volitelé navzájem kontrolovali. ODS pak prosadila urny dvě, takže „kontroloři“ se museli stáhnout. Tajní sympatizanti Václava Klause z ČSSD a KSČM se pak osmělili a volili ho.

Jak probíhá volba prezidenta republiky podle Ústavy:

První kolo: prezidentem je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná druhé kolo volby.

 

Druhé kolo: do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů ve Sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. V opačném případě se do čtrnácti dnů koná třetí kolo volby.

 

Třetí kolo: je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.

Případné „šmírování“ by mohl ztížit i fakt, že na rozdíl od minulosti mají být lístky menší, ve formátu A5, předtím to byla A4.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků