Článek
„Jsou to stále častěji případy, kdy jsou pozůstalí v tíživé ekonomické situaci a nemají peníze na zajištění pohřbu. V takovém případě je nejlevnější a nejjednodušší úkon obvykle zpopelnění, které je vykonáno na náklad obce, na jejímž území k úmrtí došlo,” řekl Právu Marek Hanák z úřadu ombudsmana. Hanák se podílel na vytvoření praktické informační brožury, kterou veřejný ochránce práv vydal a která se týká nejčastějších problémů v pohřebnictví.
Obec pak podle něj může náklady pohřbu vymáhat po dědicích. „Pokud nejsou, pak po státu prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj, pokud byl zemřelý nemajetný, nebo přes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ doplnil Hanák.
Nejvíce se s těmito problémy setkávají úřady městských částí ve velkých sídlech nebo v místech domovů pro seniory, nemocnic, hospiců a dalších podobných zařízení.
Nechutné spory pozůstalých o hroby
„Pohřebnictví je typická oblast, kde se právo a morálka prolínají velmi úzce, a úřad veřejného ochránce práv se s touto problematikou dostává do kontaktu dotazy občanů stále častěji, byť je to vlastně oblast, která nám až tolik nepřísluší. Vždy se však snažíme přijít s radou i v takových případech,“ uvádí ombudsman Pavel Varvařovský.
Velmi časté jsou mnohdy nechutné spory pozůstalých o hrobová místa, a hlavně pak o hroby, které samy o sobě jsou nejen místem piety, ale obvykle i nákladnou záležitostí, neboť ceny za zhotovení hrobů také stále stoupají.
„Často by se takovým sporům dalo předejít postojem notářů, kteří hroby většinou nezahrnují do pozůstalostního řízení,“ vysvětluje ombudsman.
Pohřběte mě do kořenů stromu
Dosti početné jsou také požadavky na netradiční pohřby, kdy se už například objevily snahy o pohřbení mrtvého údajně na jeho vlastní žádost do kořenů stromu či do lesa. Takové postupy ovšem podle zákona nejsou možné.
Ombudsman ale na rozdíl od úředníků ministerstva životního prostředí nevidí problém se splněním posledního přání zesnulého, který chtěl, aby byl po smrti jeho popel vysypán do řeky Labe.
„Takových požadavků o roztptyl na různých místech stále přibývá a obvykle je lze po zvážení různých kritérií i splnit. Komplikace to však může přinést příbuzným či známým, kteří se o přání zesnulého dovídají někdy až po delší době a vlastně ani přesně nezjistí, kde k vysypání popele došlo, takže se dá jen stěží uctívat památka zesnulého způsobem, který je u nás přece jen ještě nejčastější, a to na místě k pietě tradičně určeném,“ dodal ombudsman k „dušičkovému“ tématu.