Hlavní obsah
Zleva ministr životního prostředí Richard Brabec, premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová. Foto: Petr Horník, Právo

Platy politiků mohou růst, vláda je chce ale přibrzdit

Politici si mohou oddychnout. Definice, co se rozumí pod pojmem „nepodnikatelská sféra“, který je nutný pro výpočet jejich platů, už je na světě. Tím vláda uchránila platy veřejných funkcionářů, soudců a státních zástupců, které by bez tohoto počinu od příštího roku nemohly vzrůst zhruba až o deset tisíc korun. Vláda ale nachystala pro politiky překvapení. Hodlá naopak navrhnout výrazné zpomalení růstu jejich příjmů.

Zleva ministr životního prostředí Richard Brabec, premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová. Foto: Petr Horník, Právo
Platy politiků mohou růst, vláda je chce ale přibrzdit

Sepsáním definice nepodnikatelské sféry končí téměř dva roky trvající souboj Českého statistického úřadu s vládou. Statistici loni údaj o výši mezd v této sféře kvůli novým evropským pravidlům nahradili údajem o průměrné mzdě v celém národním hospodářství, která je ale nižší. Do peněženek politiků, soudců a žalobců tak mohlo přistát od roku 2019 o tisíce korun méně.

Vláda si však postavila hlavu a přinutila statistiky, aby jen kvůli platům politiků dál nepodnikatelskou sféru sledovali.

Vybrala 17 typů právních forem, které poslouží jako etalon pro stanovení průměrné mzdy v této sféře. Jsou mezi nimi státní organizace, obce, kraje, školy, církve, politické strany, spolky, výzkumné ústavy či nadace.

„Lze konstatovat, že návrh odpovídá dohodě ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva spravedlnosti a reflektuje odborné konzultace s ČSÚ,“ řekla Právu mluvčí úřadu Petra Báčová.

Vyhráno nemají

„ČSÚ může daný údaj vypočítávat. Bude tak činit pouze pro účel zákona o platech politiků, soudců a státních zástupců, mimo rámec státní statistické služby,“ uvedla mluvčí.

Statistici tedy budou údaj sledovat kvůli 4500 veřejných funkcionářů a lidí v justici, jejichž příjem je hrazen ze státního rozpočtu.

Pro výpočet příjmů politiků se používá tzv. platová základna, která letos dosahuje 2,5násobku platu v nepodnikatelské sféře za předminulý rok. Příští rok to měl být 2,75násobek.
Letošní základní plat poslance a senátora činí 75 900 korun hrubého měsíčně a náhrady od 39 400 do 53 500 korun hrubého měsíčně. Pokud by se počítalo s loňským jen pětiprocentním růstem mezd v nepodnikatelské sféře, pak by se jejich základní plat příští rok mohl přiblížit devadesátitisícové hranici. Úměrně tomu by vzrostly i náhrady.

Novela má platy zmrazit

Úplně vyhráno ale politici nemají. Ve hře je totiž jiná hrozba. Babišův kabinet má ve středu na programu novelu zákona, která má zmrazit základ pro platy politiků na letošní úrovni tím, že koeficient pro výpočet jejich platů zůstane na 2,5násobku, což by růst jejich příjmů zmírnilo.

Se zákonem ale musí souhlasit poslanci i senátoři. Navržená změna není proti mysli pirátům a okamurovcům. Většina ostatních stran považuje návrh za populismus, ale diskusi nevylučují. Již před časem se někteří poslanci podivili, že se zastavení růstu platů nemá týkat i soudců a žalobců. Stejný názor uplatnilo nyní v připomínkovém řízení i ministerstvo pro místní rozvoj.

Zmrazování platů představitelů státní moci zcela postrádá smysl
Nejvyšší soud

„Jestliže je cílem návrhu zamezit neadekvátnímu nárůstu platů představitelů státní moci proti ostatním zaměstnancům placeným z veřejných rozpočtů, pak není zřejmé, proč se toto omezení platové základny netýká též soudců, státních zástupců a zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ píše se v jeho stanovisku. Ministerstvo ale později ze své připomínky vycouvalo a netrvá na ní.

Soudci politiky brání

Soudci, kteří již několikrát výši svých příjmů uhájili i s podporou Ústavního soudu, se paradoxně politiků zastávají a se zmrazením jejich platů nesouhlasí.

„Zmrazování platů představitelů státní moci zcela postrádá smysl,“ tvrdí v rámci připomínek Nejvyšší soud. Poukazuje na to, že návrh je iracionální, když přichází v době, kdy se státu hospodářsky daří a platy obecně i důchody rostou.

I představitelé státní moci mají podle něj „legitimní očekávání, že jejich platy budou veličinou neměnnou, s níž mohou ve svých osobních poměrech počítat“, nebo že se jejich platy mohou měnit jen ve výjimečných situacích, kdy pro to budou přesvědčivé rozumné důvody.

„Navrhované zmrazování platů představitelů státní moci není navázáno na žádný objektivní důvod,“ tvrdí Nejvyšší soud.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků