Hlavní obsah
Jaderná elektrárna Dukovany Foto: Miroslav Homola, Právo

Piráti na výzvědách. Kdo dostaví Dukovany?

Vláda Andreje Babiše sice stále ještě nerozhodla, zda vypíše tendr na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech nebo Temelíně, pirátský místopředseda zahraničního výboru Sněmovny Jan Lipavský už ale vyrazil na výzvědy. Obešel ambasády Ruska, USA, Francie, Jižní Koreje, Číny i Německa, aby si prý udělal obrázek, co která země nabízí. Dostavbu jaderné elektrárny pokládá Lipavský za nutnou.

Jaderná elektrárna Dukovany Foto: Miroslav Homola, Právo
Piráti na výzvědách. Kdo dostaví Dukovany?

O svém turné po ambasádách informoval Lipavský v evidenci lobbistických kontaktů, kterou si Piráti vedou na internetu.

„Obeslal jsem na podzim představitele všech států, které mají potenciál se přihlásit do výběrového řízení zakázky na dostavbu nových jaderných zdrojů. Tedy USA, Rusko, Čínu, Koreu, Japonsko a Francii. A přibral jsem i Německo, protože je to náš soused, má silný průmysl a je potřeba se s ním o tématu bavit,“ řekl Právu Lipavský.

„Tendr je třeba“

Ptal se prý zejména na to, co jsou země schopné projektu nabídnout a co očekávají z české strany. „Byla to informativní schůzka, abych měl představu, jaká je situace,“ poznamenal.

Závěr, koho by na stavbu nových reaktorů doporučil, Lipavský ze schůzek vyvozovat nebude. „Ale jeden závěr se ukázal jednoznačně, že bychom měli vypsat tendr. Jednoznačně jsem se shodl s představiteli demokratických zemí, že by měla být vypsána férová soutěž, v níž by se jejich firmy, ať už soukromé, nebo vlastněné státem, utkaly,“ sdělil Právu Lipavský.

Dostavba jaderné elektrárny by pomohla vyřešit energetickou bezpečnost Česka. Uhlí v severních Čechách totiž dojde podle odborníků kolem roku 2050, kolem roku 2035 navíc vyprší životnost elektrárny v Dukovanech. Ta by se podle premiéra mohla prodloužit, ale zřejmě jen o deset let.

Vládní plán rozvoje jaderné energetiky počítá s tím, že se v obou českých atomových elektrárnách postaví po jednom novém bloku

Výpadek by sice mohly nahradit plynové elektrárny, ale ty by byly závislé zřejmě na ruském plynu. „To znamená, že bychom posílili svou energetickou závislost na Ruské federaci,“ nelíbí se Lipavskému. Očekává se, že elektrárna by se stavěla řadu let, rozpočet by měl vyjít na 200 až 250 miliard korun.

„Důvod, proč to trvá, je ten, že na politické scéně není konsenzus, jak by to mělo proběhnout. Tím, že Hrad tlačí ruskou nabídku, tak se zbytek politické scény věnuje obraně proti tomu,“ míní Lipavský.

Proti tomu, aby elektrárnu stavěly ruské nebo čínské firmy, se postavila v létě i komise, složená ze zástupců ministerstev a tajných služeb. BIS navíc pravidelně varuje před počtem ruských a čínských špionů.

Podle informací Respektu chce komise jako jedno z kritérií tendru stanovit, aby země některého z uchazečů nesměla pokládat Česko za svého nepřítele. Zakázka by tak unikla Rusku, jež ve svých vládních dokumentech uvádí, že jeho nepřítelem je NATO, tedy i ČR.

Vládní plán rozvoje jaderné energetiky počítá s tím, že se v obou českých atomových elektrárnách postaví po jednom novém bloku. Původní tendr, který ČEZ zrušil už v dubnu 2014, předpokládal dokončení dvou temelínských bloků. Nyní se jeví pravděpodobněji dostavba Dukovan, kterým dříve skončí životnost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků