Pět let od povodní: Z Děčína se stalo rozdělené město, voda tam dosáhla téměř 11 metrů

V roce 2013 se po jedenácti letech od ničivých povodní roku 2002 opět začalo koryto řeky Labe rozlévat do města Děčín. Voda dosahovala téměř 11 metrů, přičemž hladina řeky je v normálu zhruba metr sedmdesát.

„Děčín, poučen z předchozích povodní, má vybudována protipovodňová opatření obou břehů Labe, a ty bylo nutné v první fázi postavit co nejrychleji. Voda k nám začala přicházet od Ústí nad Labem, tak jak teče řeka Labe, a ten postup byl relativně pozvolný, takže byl dostatek času na to evakuovat osoby, které žijí v těsné blízkosti řeky, a samozřejmě vybudovat protipovodňová opatření,“ sdělila Novinkám tisková mluvčí Magistrátu města Děčín Markéta Lakomá.

Ani protipovodňová opatření však nedokázala vodu zadržet. Velký problém byl například s dopravou, která byla velmi obtížná.

„Protože město Děčín leží na obou dvou březích Labe, má takříkajíc dvě centra. Bylo samozřejmě nutné zajistit dopravu pro záchranné složky, což nebylo vůbec jednoduché, protože voda odřízla dvě části města,“ řekla mluvčí s tím, že díky neutuchající práci hasičů se podařilo udržet alespoň jednu cestu průjezdnou, kterou mohla projet záchranná služba a hasiči.

Připravenost krizových štábů města zachránila město od velkých škod na majetku, přesto však desítky lidí opět přihlížely tomu, jak se jejich domovy plní vodou či jak jejich živobytí mizí pod nánosem bahna a vody. Povodeň tehdy vytopila například restauraci paní Kotrusové, která v Děčíně podniká téměř dvacet let.

„V roce 2013 to bylo až nad tu červenou ceduli. Nebydlím tu, ale v rámci povodní jsem tu prakticky bydlela, protože jsme si museli bránit majetek sami. Ve městě byla tma a lidé nás chtěli vykrádat,“ vzpomíná na povodeň Kotrusová.

Velká voda se nevyhnula ani rodinným domům. Manželé Straussovi čelili povodním jak v roce 2002, tak v roce 2013.

„V roce 2002 byl strop ve vodě, v roce 2013 byla voda do půli oken,“ porovnával pan Jindřich Strauss. Podobně jako krizový štáb města se i Straussovi na povodně připravují dopředu, a to většinou již tři dny před hlášenou vodou. „Musel jsem přivázat dřevo na zimu, vrátka, vysadit okna, dveře a mnoho dalšího,” vzpomínal Strauss.

Jakmile začala voda po několika dnech klesat, Děčín se opět začal vracet do svého běžného chodu.

„Je potřeba vždy rychle zničené prostory vyklidit, vyčistit a začít znovu. Zkušenost s velkou vodou jsme měli již v roce 2002 – ta před pěti lety byla o něco nižší  – a také nám hodně pomohlo, že jsme měli zbudováno protipovodňové opatření,“ uzavřela Lakomá.