Pět let od povodní: Od zkázy dělilo Mělník jen pár centimetrů

Město Mělník dostalo silný zásah už při povodních v roce 2002. „V roce 2002 byla historicky druhá největší povodeň v historii Mělníka,“ popsal tehdejší situaci starosta Ctirad Mikeš s tím, že hladina byla až o osm metrů výš, než je stávající stav.

Voda poničila spousty domů, silnice, mosty či hráz. Opravy a rekonstrukce trvaly několik let. A to vše mělo přijít vniveč, když v roce 2013 hrozila povodeň nová.

Ta sice nebyla podle slov starosty tak velká jako povodeň v roce 2002, ale hrozilo, že Mělník zaplaví znovu.

Starosta tehdy dostal příkaz zatopit část Mělníka, aby nevznikly mnohamiliónové škody na hrázi. Manipulační řád ukládal povinnost při 9,30 metrech vodu vypustit. Hráz nebyla v úplně nejlepším stavu a každou chvíli hrozilo, že se protrhne. Starosta Mikeš ale vsadil na to, že hráz vydrží.

„Byla by to ohromná tragédie pro obyvatele lokality Pšovky a Mlazic, protože oni se skutečně po těch letech vyrovnali s povodní, dostavěli domy, konečně začali normálním způsobem žít, a teď by přišla povodeň, která by je zaplavila. Tak jsem říkal, že na sebe vezmu zodpovědnost, že nezatopím město Mělník i když mi bylo hrozeno, že způsobím škodu za 250 miliónů korun na hrázi, která měla být ochráněna. Já jsem tehdy řekl jednu zásadní věc, že k čemu mi je platná hráz, když neochrání občany města Mělníka, pak takovou hráz já nepotřebuji,“ popsal své rozhodnutí starosta.

Zachránil tím část opraveného města a zázemí stovek lidí.

„Prožili jsme drama, poněvadž v tu dobu jsme právě dokončili fakticky sypanou hráz na Mělníku. A přišla povodeň, která překročila ochranu, která byla na 9,30 metrech a dosáhla 9,42 metrů, takže byla místa, kde voda už v podstatě přetékala hráz. Celý integrovaný záchranný systém, hasiči, kompletně i občané města Mělníka se podíleli na ochraně města, na dosypávání, tam kde voda protékala. Bylo to velké drama, ale měli jsme obrovské štěstí,“ popsal dramatickou událost starosta.

Evakuovat se tehdy muselo zhruba 350 nemovitostí, což je asi 800 obyvatel. Škody však v roce 2013 nakonec nebyly tak velké, opravy přišly na zhruba 10 miliónů. V roce 2002 byla škoda na majetku přes půl miliardy.

Největší drama se odehrávalo ve Veřejném přístavu Mělník, který je svou pozemní rozlohou 50 hektarů a okolními přístavními bazény největším přístavem v České republice.

„V roce 2013 se zde stavěla povodňová stěna, úroveň vody už překonala její plánovanou funkční úroveň a voda rozemílala vrchní část, která je nyní betonová, a trhala se hráz před povodňovými vraty do ochranných přístavních bazénů a voda propouštěla i na nízký terminál, který byl tehdy o čtyři metry níž, takže hráz tehdy podléhala zkáze a podařilo se ji velkým úsilím a správnými rozhodnutími především pana starosty a šéfů povodí Labe uchránit,“ popsal situaci přímo u hráze Miloslav Černý, viceprezident Svazu dopravy ČR.

„Starosta opouštěl místo jako poslední, když už utíkali hasiči a hráz se trhala. Se slovy ‚starosta zůstává, chce položit život‘ tady všechno dohlídal a v krizovém štábu zvládl, a to bych řekl, že uchránilo obrovské hodnoty. A také pan generální ředitel povodí Labe Šebesta tady osobně určoval, jak se má hráz zpevnit a s koordinací se státním podnikem Povodí Vltavy byly město a přístav uchráněny od záplavy,“ doplnil Černý.

Na místě dochází od toho roku k četným rekonstrukcím, opravám a vylepšením, aby k podobnému dramatu už nedošlo.

„Zásadní investice je navýšení kontejnerového terminálu o čtyři metry v rozměrech několika hektarů, které zpevnilo tehdy trhající se hráz a dneska zaručuje, že bude do úrovně stoleté vody město a přístav uchráněny. Ta investice stála náš soukromý subjekt České přístavy, mnoho set miliónů korun, přes půl miliardy, a také se na ochraně podílelo Povodí Labe, státní podnik čili stát, který dobudoval na novou úroveň, stoletou vodu, tuto svislou hrázku výšky asi 80 centimetrů,“ popsal Černý.