Hlavní obsah
Miroslav Jandora před zahájením bitvy s jedním z velitelů Tomášem Doležalem Foto: Miroslav Homola, Právo

Organizátora rekonstrukce bitvy u Slavkova ocenil prezident Macron

Organizátora tradiční rekonstrukce bitvy tří císařů Miroslava Jandoru těší nejen každoroční zájem diváků od nás i z Evropy, ale od prosince i francouzský Národní řád za zásluhy (Ordre national du Mérite). Jeho rytířem ho jmenoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Miroslav Jandora před zahájením bitvy s jedním z velitelů Tomášem Doležalem Foto: Miroslav Homola, Právo
Organizátora rekonstrukce bitvy u Slavkova ocenil prezident Macron

Dokonalá organizace. Přesné velení, disciplína. Věrné ukázky ze skutečných strategických postupů válčících stran. A především pohled do dějin, který ukazuje děsivost válek. Tak vypadají ukázky bitvy tří císařů u Slavkova.

Podívaná přitahující desítky tisíc diváků či zahraniční filmové štáby však začínala docela obyčejně. „Někdy v roce 1990 jsem se sešel s jedním kamarádem nad dvojkou vína. A mimo jiné se mi svěřil, že má pár známých, nadšenců pro napoleonskou historii. Měli uniformy, pušky, šavle, děla i nadšení. A moc rádi by se někde předvedli se svým koníčkem nejen před kamarády,“ vzpomíná Miroslav Jandora.

Miroslav Jandora (vlevo) při převzetí rytířského řádu od francouzského velvyslance Rolanda Galharagua

Foto: Miroslav Homola, Právo

„Prostě jsme bitvy začali ukazovat, jako když se natáčí film či hraje divadlo. Pravda, tehdejší scénář byl jednoduchý, organizace byla taky spíše spontánní, dnes bychom s tím absolutně neuspěli, ale začátek byl na světě,“ uvedl Jandora.

„Tenkrát se jednalo o pár desítek chlapů v poli, ti by se mohli možná domlouvat i přímo v bitvě, ale už tehdy jsme zapojovali do podívané techniku, například vysílačky, které jsme si ještě půjčovali,“ popsal podnikatel, který mimo jiné koupil pro Československo práva na želvy Ninja nebo na populárního Mrazíka.

„Řád a ta stužka, které jsem oficiálně obdržel jako hold za mimořádné přispění k obnovenému zájmu o historii napoleonského období a nasazení při organizování akce Austerlitz, rozhodně nepatří jen mně,“ zdůrazňuje Jandora.

„Velké štěstí jsme měli i v tom, že jsme se setkali s lidmi, kteří měli nadšení a pochopení. Především v obci Tvarožná, kde mají vojska zázemí dodnes. A výsledkem je, že se na nás, tedy na asi 180 tehdejších vojáků v poli, přišlo podívat zhruba 25 tisíc diváků. Sami jsme tomu nechtěli věřit,“ dodal.

Velet nechce

„Zpočátku jsem si tu a tam vyslechl, kdo by měl v poli být a kdo ne. Kdo má přezku, která se nehodí k dané uniformě, jaký kůň se do bitvy hodí a jaký ne. A taky že bych měl i já být v uniformě,“ podotýká Jandora.

„Naštěstí jsme skutečné velení vždy od počátku s produkčním štábem nechali na těch, kteří tomu opravdu rozumí. Já se rozhodně do kabátce s prýmky neženu. Mým úkolem je velení sdělit, jaký máme rozpočet, pro kolik lidí máme menáž, koní obrok, prachu pro děla a pušky. Věrohodnost ukázek a všeho, co k tomu patří, už považujeme za samozřejmost a těší nás, že i kvůli tomu jsme si vysloužili jakousi prestiž,“ dodává Jandora, kterému pár zasvěcených tu a tam u velitelského stanu při bitvě přece jen řekne „veliteli“.

Připomeňme, že dosud největší bitevní ukázka v Evropě byla v prosinci 2005 při dvoustém výročí bitvy. Tehdy se jí zúčastnilo na 3600 vojáků z 24 zemí světa. Ukázku živě přenášely televize i do zahraničí a na místě ji sledovalo přes 30 tisíc lidí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků