Článek
Dosavadní rozmístění policejních sil a prostředků přitom dál vychází z ukazatelů platných před rokem 1989, přiznává mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Dosavadní rozmístění policejních sil a prostředků přitom dál vychází z ukazatelů platných před rokem 1989, přiznává mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
„Vychází z modelu krajského uspořádání ze 60. let,“ upřesnil náměstek policejního prezidenta Ivan Bílek. „Došlo k několika modifikacím, ale policie stále zachovává stejné uspořádání jako například orgány justice,“ vysvětlil Bílek.
Loni na 40 tisíc hospodářských deliktů
Jenže od té doby se např. počet trestných činů spáchaných v Česku jen v letech 1990 až 1999 zdvojnásobil. V posledních letech jsou celkové součty proti konci minulé dekády naštěstí opět o něco nižší.
Objevily se však nové druhy kriminality a například hospodářských deliktů policie loni zaznamenala téměř 40 tisíc, skoro šestkrát víc než v roce 1990. Největší nárůst kriminality zaznamenala policie v 90. letech v Praze (o skoro 130 procent). „Došlo ke stěhování obyvatelstva zejména do větších měst, kdy největší příliv zasáhl Prahu a Středočeský kraj, došlo k nárůstu nezaměstnanosti v některých regionech a dalším změnám,“ vypočítává Řepka.
Zpráva prezidia: vážné nedostatky
Interní materiál policejního prezidia z letošního roku, který má Právo k dispozici, poukazuje na vážné nedostatky v organizaci sboru. „Až do současné doby nebyla dostatečně zkoumána a vyhodnocována poptávka společnosti po službách policie tak, aby se potvrdily nebo vyvrátily předpoklady definované zákonem o policii,“ konstatuje zpráva.
„Nebyly nalezeny důkazy, že procesy od základních útvarů až po policejní prezidium jsou definovány. (...) Bez definování procesů není řízení organizace možné,“ poukazuje text na chybějící koordinaci policejní práce na jednotlivých úrovních. Přeloženo do češtiny: policie zatím konkrétní představu o vlastním uspořádání nemá.
Osm nebo čtrnáct
Reforma pracuje se dvěma základními verzemi územního členění. To může kopírovat krajský model se čtrnácti regionálními centry, ve hře je ale i zachování dosavadního uspořádání osmi krajských správ.
„Optimálním cílovým stavem je, aby velikost obsluhovaného území byla shodná s územní působností čtrnácti krajů,“ uvádí náměstek Bílek. „Vedle toho stále existuje druhá varianta, podle které by bylo zachováno dosavadní uspořádání, tedy osm současných správ krajů s vytvořením územních ředitelství Policie ČR.“
Nedávno proběhla jednání na úrovni krajských policejních správ, z nichž vyplynulo, že jejich ředitelé trvají na zachování současné struktury. Změny ale mohou nastat o stupeň níž, na okresech.
Ve Středočeském kraji už se jedná o slučování některých policejních ředitelství, před rokem se tu spojily například obvody Praha-východ a Praha-západ do společného celku Praha-venkov.
Podílet se mají i obce
„Reforma policie nepočítá s tím, že by některé oblasti, které mají dnes obvodní oddělení Policie ČR v místě, zůstaly po dokončení reformy bez policistů,“ ujišťuje mluvčí Řepka. Zároveň ale naznačuje, že na zachování policejních stanic by se měly zasloužit i samotné obce.
A proč se za osmnáct let od revoluce nepodařilo územní organizaci policie změnit? „Mé úkoly v rámci policie jsou dnes jiné a nebylo by vhodné, abych se k věci vyjadřoval,“ říká bývalý policejní prezident, nyní český policejní emisar na Slovensku Jiří Kolář.
„Existuje spousta faktorů, které se nějak zvažovaly, stále se hledá ta správná varianta,“ říká šéf kanceláře policejního prezidenta Michal Dlouhý, který se zabývá také prvorepublikovou organizací sboru a tehdejšího četnictva. Žádný z modelů ale doposud nebyl realizován.
„Rozmístění policejních služeben nebude určovat policejní prezidium, ale služební funkcionáři na regionální a teritoriální úrovni po dohodě s představiteli samosprávy,“ míní náměstek Bílek. „Reforma se týká především řídícího aparátu, protože policie má příliš mnoho vedoucích pracovníků,“ dodává. Stavu, kdy velitelů ubude a naopak se objeví víc policistů v ulicích, má policie dosáhnout od 1. ledna 2009