Hlavní obsah
Obrněné transportéry, mezi kterými bude Armáda ČR vybírat Foto: Oldřich Danda, Právo

Obrněnce pro armádu za 50 miliard: Rozhodnout by se mělo mezi těmito vozy

Vláda v pondělí odsouhlasila pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty BVP až za 53 miliard korun. Po Novém roce by měla obrana oslovit čtyři zbrojařské koncerny, aby poslaly své nabídky. Právo přináší přehled vozidel, z nichž by se mělo nakonec vybírat.

Obrněné transportéry, mezi kterými bude Armáda ČR vybírat Foto: Oldřich Danda, Právo
Obrněnce pro armádu za 50 miliard: Rozhodnout by se mělo mezi těmito vozy

Armáda požaduje 210 strojů v sedmi variantách. Nejvíce bude bojových obrněnců, dále jsou to vozy pro velitele, průzkumné, ženijní, zdravotní, vyprošťovací vozy a dělostřelecká pozorovatelna.

Kromě nejnižší ceny a splnění technických parametrů budou muset zbrojaři také přenést podstatnou část výroby a servisu do Česka.

Ascod

Vozidlo Ascod vzniklo ve spolupráci rakouské společnosti Steyr a španělské Santa Bárbara Sistemas,v 80. letech a začal se vyrábět v roce 1990. Španělská armáda koupila 356 a rakouská 112 vozidel. Když se firmy staly evropskou součástí amerického gigantu General Dynamics, vznikla nová verze Ascod 2. Skoro 600 těchto obrněnců pod názvem Ajax si objednala britská armáda.

Vozidlo Ascod

Foto: Oldřich Danda, Právo

Podle regionálního obchodního ředitele GDELS Thomase Strassera díky tomu jsou jedinou firmou, která vyrábí BVP v sedmi variantách. To, že je Ascod již 30 let starý koncept, není podle něj nevýhoda.

„Podvozek byl permanentně přizpůsobován novým požadavkům a hrozbám,“ sdělil Právu. Za velké plus považuje, že spolupracují s řadou českých firem jako Meopta nebo Ray Service a že mají s výrobou v Česku zkušenosti, protože tu GD vyrábělo pro Česko kolové obrněnce pandur.

CV-90

Bojové vozidlo CV-90 vyvinuly v polovině 80. let švédské firmy FMV, Hägglunds a Bofors. Dnes je vyrábí britský zbrojařský koncern BAE Systems. Nejvíce vozů má ve svém arzenálu švédská armáda (509 kusů), dále jezdí v dánských, norských a finských barvách. Koupilo je i Švýcarsko, Estonsko a Nizozemsko, celkově jich bylo vyrobeno přes 1200.

Původně švédský vůz CV-90

Foto: Oldřich Danda, Právo

Podle Zdeňka Soudného z české pobočky BAE CV-90 bylo ozkoušeno bojem v Afghánistánu nebo v Libérii. „Díky tomu armáda může dostat bojové vozidlo a ne pouze prototyp, což platí o ostatních nabízených vozidlech,“ řekl Právu Soudný.

To, že CV-90 patří mezi nabízenými vozidly k nejstarším, není podle něj na škodu. „Jestliže něco funguje už 25 let a používají to armády sedmi zemí, je to spíš dobrá reference a výhoda v podobě zkušeností,“ řekl Soudný. Dodal, že navíc je dnešní obrněnec vybaven nejmodernější elektronikou a zbraněmi.

Lynx

Nejmladší ze čtyř uchazečů. Vozidlo Lynx vyrábí tradiční německý výrobce Rheinmetall Landsyteme, navržen byl v roce 2015 a představen loni v červnu.

Pásový obrněnec Lynx

Foto: Oldřich Danda, Právo

Podle Michaela Hrbaty poradce Rheinmetallu v Česku, je sice Lynx nový, ale díky tomu může v České armádě fungovat dalších 50 let. Výhodou podle něj je, že systém Lynxu je modulární a je sestaven se součástek využívaných jinde.

„Lynx je nové bojové vozidlo, ale využívá spolehlivé, osvědčené a testované komponenty které jsou v provozu a které mohou být navrženy podle specifických místních požadavků,“ sdělil Právu Hrbata. Dodal, že jedním z takových komponentů je věž Lance, které využívají kolová obrněná vozidla Boxer.

Puma

Obrněnce Puma vyrábí od roku 2009 konsorcium PSM, což je spojení firem Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme. Stroje si objednala německá armáda a měly by postupně nahradit staré vozy Marder. Bundeswehr si jich zatím koupil 350 kusů. Podle mediálního zástupce PSM v Česku Jiřího Grunda má Puma několik inovací, které ji zvýhodňují proti konkurenci, např. reaktivní pancíř, který dokáže vychýlit explozi rakety mimo vnitřní prostor vozidla.

Pásový obrněnec Puma, který využívá německá armáda.

Foto: Oldřich Danda, Právo

„Současně je Puma jediné BVP, které má integrováno a certifikováno zařízení pro odpalování protitankových střel Spike,“ dodal Grund. Německými médii proběhla zpráva, že do Pumy mohou pouze vojáci nižší než 184 centimetrů. Podle Grunda to už ale neplatí a firma zvedla výšku na 194 cm pro přepravný prostor a na 198 cm pro prostor řidiče, střelce a velitele BVP.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků