Hlavní obsah

Obnova ambasády v Berlíně vyjde Česko na víc než půl miliardy

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Vláda mění své plány a místo výstavby nové budovy velvyslanectví v Berlíně zrekonstruuje budovu ambasády na Wilhelmstrasse poblíž někdejší berlínské zdi, kde úřad sídlí již z dob bývalé NDR. Revitalizace zastaralého a technicky nevyhovujícího objektu, který je již dlouhodobě využíván pouze z jedné třetiny, spolyká 552 miliónů korun.

Foto: Profimedia.cz

Budova velvyslanectví České republiky v Německu na berlínské Wilhelmstrasse

Článek

Když se k tomu připočtou náklady na dočasné přemístění do pronajatých prostor pro zastupitelský úřad s konzulárním oddělením, České centrum a Czech Tourism, na byty pro zaměstnance, vyšplhají se náklady na šestiletou rekonstrukci na 727 miliónů korun.

Ministerstvo zahraničních věcí chce výdaje na novou budovu a náklady s tím spojené vyvážit příjmy z prodeje svého nemovitého majetku v ČR i v zahraničí.

„Jen v roce 2018 by měly tyto příjmy činit asi 466 mil. Kč. V průběhu dalších let pak ministerstvo předpokládá prodeje ve výši asi 500 mil. Kč,“ uvádí se v dokumentu, se kterým se Právo seznámilo. Vládě ho předloží ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Po otevření sídla ambasády se podle podkladů uspoří i za pronájmy bytů, včetně rezidence velvyslance. Instalací nových technologií dojde rovněž k úsporám za energie.

„Zrekonstruovaný objekt zastupitelského úřadu bude svým ztvárněním reprezentovat současnou českou architekturu s odkazem na její slavnou minulost a podtrhne význam tohoto úřadu v Berlíně,“ tvrdí MZV.

Schwarzenberg: Budova je blbá

Jiného názoru byl před šesti lety tehdejší šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09), který o budově prohlásil, že je pro současné potřeby nepraktická, veliká, ošklivá a málo reprezentativní.

„Je blbě postavená a spotřebuje příliš mnoho peněz,“ řekl tehdy Právu. Provoz vyjde ročně na zhruba devět miliónů korun. Proto prosazoval stavbu nového sídla.

Podle současného velvyslance v Německu Tomáše Jana Podivínského je pro současné potřeby budova naddimenzovaná. Zatímco v době rozděleného Německa v ní působilo mezi 350 a 500 pracovníky, dnes jich je jen 45.

Schwarzenbergův názor podporovaly studie, které doporučovaly postavit úplně novou budovu buď na stejném místě, nebo na pozemku v diplomatické čtvrti Berlína, který Německo tehdy nabízelo za to, že Česká republika prodá Německu Lobkovický palác v Praze, kde sídlí jeho velvyslanectví. Z těchto plánů ale sešlo.

Rozhodnutí nakonec ovlivnily mj. berlínské stavební podmínky. Ty striktně předpisují výšku budovy i tvar fasády. „Nová budova by vycházela podstatně objemnější než stávající budova,“ tvrdila jedna ze studií s tím, že tak by vznikly nadbytečné komerčně využitelné prostory.

Zachová se ráz Machoninových

„Tato varianta není plně v souladu s věcnou působností a specifikou provozu zastupitelské mise, a proto není akceptovatelná a hospodárná,“ uvádí se ve zdůvodnění MZV.

Budova, která se bude tedy pro potřeby diplomatické mise opravovat, je unikátem, který projektovali ve stylu českého brutalismu manželé Machoninovi, autoři mj. pražského obchodního domu Kotva či karlovarského Thermalu. I proto proti jejímu zbourání, což byla jedna z uvažovaných možností, ostře protestovali němečtí památkáři. Německý Bild svého času nazval budovu českého velvyslanectví „vesmírnou lodí“ uprostřed pulsujícího města.

Ministerstvo tedy oslovilo Věru Machoninovou, aby její ateliér Alfa vypracoval studii rekonstrukce tak, aby byla udržena originalita. Bude zachován vnější vzhled budovy. Interiér, i když dozná částečných změn, zůstane v retrostylu. V budově budou restaurovány původní výstavní a reprezentační prostory v prvních dvou podlažích. Nad nimi vzniknou kanceláře obchodního oddělení a pracovna velvyslance. O patro výš budou sídlit hospodářské oddělení a přidělenci obrany a vnitra.

Čtvrté a páté podlaží, které nyní ambasáda nevyužívá vůbec, se přemění na byty. Pod střechou bude bydlet velvyslanec a návštěvy, a budou tu i reprezentační prostory.

Reklama

Výběr článků

Načítám