Článek
NSS ale zatím nezveřejnil plné odůvodnění, není tedy zřejmé, v čem konkrétně spatřuje chybu.
Žadatelkou je právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Verdikt NSS přivítala. Není podle ní možné, aby stát za veřejné peníze zadával právní analýzy a pak je utajoval.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Zvlášť když si za ně advokátní kancelář bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce naúčtovala 50 tisíc korun. A zvlášť když se jedná o tak citlivou otázku, jako je případná trestní odpovědnost rodiček za domácí porod,” řekla Candigliota. Je podle ní zarážející, k čemu vůbec ministerstvo analýzu potřebovalo.
Candigliota o dokument požádala v roce 2010 na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo odmítlo s vysvětlením, že nejde o dokument, který vznikl na úřadě. Vypracovala jej totiž externí kancelář. Navíc se analýza s ohledem na svou trestněprávní tematiku nemůže stát podkladem pro úřední rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Proto prý na ni nedopadá zákon o svobodném přístupu k informacím.
Městský soud žalobu zamítl
Městský soud v Praze žalobu žadatelky letos v únoru zamítl. Zdůraznil, že analýza vznikla jako výsledek duševní činnosti soukromého subjektu. „Ze samotné skutečnosti, že objednatelem je správní orgán, nelze dovodit, že musí takový dokument poskytnout žadateli o informaci,” stálo v rozhodnutí.
Candigliota následně podala kasační stížnost. Poukázala v ní například na to, že kdyby úřady dotáhly výklad ministerstva zdravotnictví a městského soudu ad absurdum, mohly by se přenesením svých činností na externí subjekty zcela vyhnout povinnosti poskytovat informace. Městský soud musí po zásahu NSS žalobu znovu projednat a vynést nové rozhodnutí.
Plánované domácí porody představují v Česku ožehavé téma. Část matek si je přeje jako alternativu k porodnicím, lékařská obec je většinově odmítá jako nebezpečný hazard. Evropský soud pro lidská práva ve čtvrtek rozhodl, že v případu dvou Češek nebylo porušeno jejich právo na respektování soukromého a rodinného života. Ženy si stěžovaly na to, že Česko neumožňuje při domácích porodech zdravotní péči zajišťovanou porodními asistentkami.
Podle Richarda Hořejšího, právního zástupce jedné z žen, však dal štrasburský soud stěžovatelkám v mnohém za pravdu. Uznal prý nedostatečné možnosti volby rodiček v ČR, stejně jako nedostatečnou činnost ministerstva zdravotnictví na úseku porodnictví. Porody se zřejmě bude zabývat ještě velký senát štrasburského soudu.