Hlavní obsah
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO) Foto: Milan Malíček, Právo

NKÚ kritizoval vládu za tvorbu schodků v době prosperity

Stát ani loni nedokázal využít dobré hospodářské situace a opět nechal státní rozpočet se schodkem. Ten byl s výší 28,5 miliardy sice nižší než plánovaných 40 miliard korun, ale ani rekordní růst příjmů rozpočtu nedokázal pokrýt další a další výdaje, konstatoval ve výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Příjmy rozpočtu jsou přitom bezprostředně závislé na vývoji ekonomiky, což se ukáže v souvislosti s nynější epidemií koronaviru.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO) Foto: Milan Malíček, Právo
NKÚ kritizoval vládu za tvorbu schodků v době prosperity

„NKÚ konstatuje, že stát opakovaně nevyužil období hospodářského růstu pro sestavení rozpočtu, který by byl alespoň vyrovnaný a zohledňoval principy hospodářského cyklu,” stojí ve zprávě. Podle kontrolorů se současně naplno promítla významná závislost plnění rozpočtu na růstu ekonomiky a podceňování růstu běžných a povinných výdajů.

Úřad už loni ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2018 varoval, že i mírné ochlazení může u takto nastavených státních rozpočtů způsobit vysoké schodky.

Bez přijetí přiměřených opatření nebude stát schopen v případě nepříznivého ekonomického vývoje připraven reagovat například na budoucí rizika, varuje NKÚ. Podle něj může jít například o zvýšené výdaje vlivem stárnutí obyvatelstva nebo spojená s krytím zvýšených investičních potřeb. Nebude tak možné zajistit udržitelnost veřejných financí v dlouhodobém horizontu.

 Konstatování NKÚ
Dominantním faktorem určujícím zvyšování celkových příjmů se v posledních letech stala vysoká úroveň zaměstnanosti provázaná se zvyšováním mezd a platů. Ve spojení s vysokou mírou zdanění práce je plnění příjmů silně závislé na přímých daních. Přesto poprvé od roku 2013 plnění daňových příjmů zůstalo za očekáváním, když se podařilo inkasovat jen 99,3 % daňových příjmů dle rozpočtu po změnách.
V souvislosti se zpomalováním hospodářského růstu spatřuje NKÚ nadále významné riziko pro budoucí vývoj plnění daňových příjmů ve vysoké závislosti na přímých daních včetně pojistného na sociální zabezpečení.
zdroj: Výroční zpráva 2019

Pro letošek byl rozpočet schválený rovněž se schodkem 40 miliard korun. Vlivem epidemie koronaviru a s ní spojených dopadů na ekonomiku však vláda navrhla zvýšit schodek až na 200 miliard.

Ministerstvo financí upozornilo, že stav veřejných financí je lepší než před krizí 2009. „Na vstup do krize jsme tak připraveni lépe. Díky tomu máme dostatečný polštář pro případ hospodářské recese či aktuální mimořádné situace. V posledních týdnech vláda přistoupila k řadě preventivních opatření s rozpočtovými dopady v řádech desítek miliard korun, aby dokázala zajistit nejenom zdraví všech občanů, ale i řádný chod země,” uvedl resort

Růst mandatorních výdajů a rozpuštění rezerv

Kontrolní úřad dále uvádí, že loňské zvýšené příjmy rozpočtu ovlivnil především růst daňových příjmů a také zapojení rezerv, například příjmů z privatizace. Běžné i celkové výdaje rozpočtu však rostly výrazně rychleji než celkové příjmy. „Celkové výdaje tvořily především dlouhodobě narůstající mandatorní a kvazimandatorní výdaje, kde dominují prostředky na důchody a na platy zaměstnanců státu,” upozorňuje NKÚ.

„Meziroční nárůst celkových příjmů nestačil pokrýt ani nárůst běžných výdajů,” poukázali kontroloři na způsob hospodaření státu.

Příjmy rozpočtu se loni meziročně zvýšily o 119 miliard, tedy o 8,5 procenta. Podle NKÚ šlo o nejvyšší růst od roku 1993. Celkové výdaje rozpočtu se ale zvýšily téměř o 151 miliard, tedy o 10,8 procenta.

Naopak pozitivně hodnotí úřad čerpání peněz z evropských fondů i nárůst výdajů na investice. Podíl investičních výdajů na celkových výdajích však stále nedosáhl úrovní z období krize, dodává úřad.

Nezvládnutá digitalizace stála desítky miliard

NKÚ také kritizuje přetrvávající nízkou výkonnost veřejné a státní správy. Je to podle něj omezující faktor konkurenceschopnosti země a řešení budoucích potřeb společnosti. Významnou překážkou zvyšování konkurenceschopnosti země je podle úřadu dosud nezvládnutá digitalizace veřejné správy.

Za posledních osm let vydaly úřady na informační a komunikační technologie v souvislosti s digitalizací veřejné správy téměř 85 miliard korun. Přesto se nepodařilo přiměřeně zlepšit její procesy ani zlepšit komunikaci státu s občany prostřednictvím elektronických služeb, uvedl NKÚ.

NKÚ loni uskutečnil 32 kontrol, což bylo o tři méně než v roce 2018. Prověřil 180 organizací a zkontroloval peníze a majetek státu v objemu 63 miliard korun. Podal šest trestních oznámení.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků