Hlavní obsah
Předseda KSČM Vojtěch Filip Foto: Dorian Hanuš, Právo

Nelze diskutovat o vině Horákové, napsal kandidát KSČM. Filip s tím nemá problém

Komunisté nebudou stahovat Tomáše Kalába z kandidátky do zastupitelstva Olomouckého kraje kvůli jeho slovům na adresu Milady Horákové. Na dotaz Novinek to ve čtvrtek uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Kaláb uvedl, že lze diskutovat o výši trestu pro Horákovou, která byla v roce 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzena k smrti, ale nikoli o její vině.

Předseda KSČM Vojtěch Filip Foto: Dorian Hanuš, Právo
Nelze diskutovat o vině Horákové, napsal kandidát KSČM. Filip s tím nemá problém

„Jistě má svůj názor podložený a každý má právo na názor. Za to ho z kandidátky stahovat nebudeme,” napsal na dotaz Novinek v SMS Filip.

Kaláb o Horákové psal v textu publikovaném ve středu na webu KSČM. „Lze diskutovat o výši trestu, který jako takový podléhal společenské poptávce. O vině ovšem nikoli,” napsal v jeho závěru.

V textu před tím označuje za sympatické, že si Horáková stála za svými názory, ale podle něj se „nelze divit“, že se ocitla před soudem.

Vysvětluje to vazbami na spolustraníky, kteří v exilu navázali kontakty se západními zpravodajskými službami, tím, že tyto kontakty „musely být logicky vyhodnoceny jako nepřátelské vůči tehdejšímu československému státu”, a také postoji Horákové, které prý „směřovaly ve svých zamýšlených důsledcích proti životním zájmům obyvatelů naší země”. Tím měl na mysli cestu k socialismu.

Horáková, od jejíž smrti 27. června uplynulo 70. let, je obětí justiční vraždy. Ve vykonstruovaném procesu byla v roce 1950 odsouzena k smrti za „záškodnické spiknutí proti republice“.

Po své smrti a především pak po převratu v roce 1989 se stala symbolem odporu vůči zvůli komunistického režimu a symbolem politických procesů 50. let minulého století.

Svým vystupováním u soudu se stala ztělesněním myšlenky, že za ideály je nutné se postavit, a to i za cenu života.

MIlada Horáková

Milada Horáková
Česká právnička a politička. Za druhé světové války byla za svou odbojovou činnost vyslýchána a týrána gestapem, poté vězněna v Terezíně a v ženské věznici v Aichachu u Mnichova. Po válce byla zvolena za Československou stranu národně socialistickou (ČSNS) do Národního shromáždění. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 komunikovala s exilovými politiky a vystupovala proti režimu. StB ji za její činnost v září 1949 zatkla a mučila. Dne 8. června 1950 byla v inscenovaném politickém procesu odsouzena za velezradu, 19 dní poté byla oběšena.
V rámci hlavního procesu s tzv. skupinou Milady Horákové padly ještě tři další tresty smrti: dostali je štábní strážmistr SNB ve výslužbě Jan Buchal, novinář a marxistický kritik režimu Záviš Kalandra a právník a bývalý majitel dolů Oldřich Pecl.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků